Fotbalový stadion za Lužánkami – jak je to doopravdy !

Staronovou politickou mediální kauzou se stal fotbalový stadion za Lužánkami. Bohužel většina komunálních politiku dlouhodobě mlží... .

Aktuálně rezonují v mediích zprávy o budoucnosti stadionu, který začíná zajímat více a více Brňanů.

Na jaře 2015 byly hřiště a tribuny zkultivovány kvůli rozlučce fotbalisty Petra Švancary. Zájem o akci nepřilákal pouze diváky, ale i politiky, kteří cítili ve vzduchu více volebních hlasů pro své strany, především tehdejší primátor města Brna Petr Vokřál (ANO2011), který prohlašoval, jak se bude usilovně připravovat na zahájení výstavby nového stadionu za Lužánkami a vrátí fotbal tam, kam patří. Dokonce v té době přišel s šílenou myšlenkou směňovat bytové domy s Liborem Procházkou za komunikace u stadionu.

Vokřál a vedení města Brna už v té době museli vědět, že neexistuje záchrana stadionu a přijde čas, kdy bude muset fakticky stadion k zemi  a tuto skutečnost potvrzovalo i technické posouzení stadionu z roku 2008.  

Brněnští radní však nakonec rozhodli, že zchátralý stadion raději pronajmou družstvu fanoušků ,,Věříme Zbrojovce / Švancara“. Podle náměstkyně primátora Kláry Liptákové (KDU-ČSL) šlo o vstřícný krok k nim.

Tento projekt a pronájem za sto korun ročně byl pro onoho nájemce ,,Věříme Zbrojovce/ Švancara“ lukrativní a nejspíše i finančně zajímavý podnikatelský projekt a to díky pořádní sportovních a kulturních akcí, které se konaly na stadionu. Tahle nevídaná paráda za sto korun ročně ale musela někdy skončit.

Od 1. října 2021 se stala novým provozovatelem stadionu městská společnost Starez – Sport. Mezi tím pořád probíhal i dlouhodobý spor mezi městem a podnikatelem Liborem Procházkou, kvůli určení vlastnictví komunikací na pozemcích v lokalitě za Lužánkami a právě tento spor byl vždy mezi politiky zmiňován jako poslední překážka, která bránila v realizaci nového stadionu.

V roce 2022 uspěl Švancarův projekt na vznik tréninkového centra na zmiňovaném stadionu a to v neřízeném participativním rozpočtu z dílny Pirátů.  Avšak součástí pravidel takového participačního rozpočtu je i posouzení proveditelnosti projektu, proto si nechala nově městská společnost Starez – Sport posoudit technický stav stadionů. Vyústění celé snahy bylo však více než odstrašujícím příkladem a potvrzovalo pouze výsledek z roku 2008.  Další nesrovnalosti v proveditelnosti projektu byla i skutečnost, že by šlo a o dvě stavební řízení současně k jednomu objektu a to demolici a novou výstavbu. Všechny tyto informace, tedy o neproveditelnosti projektu nebyly tajné a vědělo se o nich. 

Nevím, jak se to mohlo stát, ale i přes to všechno projekt nějakým záhadným způsobem prošel Magistrátem města Brna (MMB). Možná v tom hrál roli soudní spor s Liborem Procházkou nebo šlo pouze o to neztratit voliče těsně před blížícími se komunálními volbami, které byly za dveřmi, to už se však nedozvíme. Snad jediná pozitivní zpráva byla na konci roku, kdy potvrdil soud , že komunikace u stadionu za Lužánkami patří městu.

Dnes (2023) je lidmi a médii tvrdě kritizované vedení MMB a to především za nevybudování tréninkového centra, či zmiňovanou demolici stadionu. Získat nové politické body se rozhodli například politici Koláčný (Piráti) nebo Hollan (Žít Brno), přičemž nejlepší na tom je, že oba dva byli dříve náměstci města Brna a to v dobách, kdy už byl i znám technický stav stadionu. Oba pánové tedy museli vědět, že není možné stadion zachránit a pan Koláčný jistě i to, že na něm není možné participovat žádný nový ušlechtilý projekt. Dnes ale tito politici sedí v opozičních lavicích a tak se aspoň rozhodli parazitovat na fanoušcích a důvěřivosti  Petra Švancary.