Pred nekolika lety jsem si behem
studii privydelavala na skolne hlidanim jednoho batolete. Bylo to celkem
prijemne odreagovani od politickych teorii ci dlouhych veceru stravenych se
Stalinem. Tohle batole vsak nebylo ledajake. Jmenovalo se
Charlie, ale ja jsem si ho “pocestila” na Karlicka. Nic nenamitalo.
Bylo nesmirne vynalezave a zvedave a nenechalo se jen tak necim
zaskocit. Jednoho krasneho dne mne vsak ono batole dostalo
pekne na kolena. Primo pred nosem mi totiz vitezoslavne zasermovalo vibratorem
jeho velevazenych rodicu. Jeste ke vsemu za velevazene pritomnosti jednoho z
nich.
Bylo takove vsedni sedive rano. Otevrela jsem dvere domu rodiny, pro kterou jsem pracovala, a kdyz jsem maleho sverence a ani jednoho z jeho rodicu nenasla v obyvaku, bylo mi jasne, ze si zrejme jeste budou v loznici stlat postel nebo ve vedlejsi koupelne provadet povinnou ranni hygienu. Presne jak jsem ocekavala. Batole si na zemi spokojene pobrukovalo a hralo si s vlackem, zatimco jeho mamina si vedle cistila zuby. Takova ranni pohoda. Vlacek se vsak jiz ponekolikate vykolejil a batole se rozhodlo, ze je cas najit si jiny zpusob zabavy. Zlakala ho otevrena skrin s oblecenim, ke ktere se tedy zvedave premistilo. S jeho maminou jsme prohodily par slov o pocasi a nadchazejicim dnu, zatimco batole se vesele pustilo do inspekce skrine jeho rodicu. Vzhledem k tomu, ze pro nej to bylo teritorium zcela nove a neprozkoumane, peclive prebiralo kazdou vec. Ponozky, pasek ke kalhotum, ksiltovka, no trochu nuda, natahne tedy rucicku o kousek dal, dalsi ponozky, dalsi ksiltovka, VIBRATOR!!!!! Batole samozrejme okamzite zpozorni a zkouma ten neznamy predmet, ktery prave kolumbovsky objevilo. Neni to Lego. Neni to ani vlacek. Ani to nevydava zadny zvuk. Po chvilce vahani batole zacne se svou novou hrackou hrdinsky sermovat. Ano, bude to mec!
Mne tuhne krev v zilach, a tak se zoufale snazim nejak odvest jeho pozornost. “Karlickuuuuuu, vlaceeeeeek, tadyyyyyyy, uz zase jezdiiiiiiiiiii. A hele, mic! Pojd si s nim kutalet!”, snazim se ze vsech sil. Plazim se po podlaze a vydavam vselijake zvuky a pazvuky a snazim se to neposlusne batole rozptylit. Avsak marne. Z Karlicka se v mziku stava samuraj a jeho mec lita vzduchem na vsechny svetove strany. Opravdu nevim, jak toho pacholika presvedcit, aby slozil zbran a venoval se radeji dal svemu vlacku. Sama jsem ji z tech jeho malych chapadel vyjimat rozhodne nechtela. On by se urcite hlasite rozerval na cele kolo, ze ho pripravuji o jeho novou senzaci, coz by urcite nemohlo ujit jeho mamine, ktera by vtrhla do loznice a pristihla me v jeho pritomnosti s touto “hrackou” v ruce. Uz jsem se pomalu videla v hlavnim zpravodajstvi CNN, jak me jako nejvetsiho pedofila odvadeji v poutech do kriminalu, kdyz v ten okamzik opravdu do loznice vlitla jeho mamina – nastesti jeste se zubnim kartackem stale zaborenym v dutine ustni. Musela zahlednout sveho maleho samuraje, jak se vsi vervou a ve vsi krase provetrava jeji vibrator. Zakernou zbran mu okamzite vytrhla z jeho rucicek, strcila zpet do skrine (tentokrat uz do vyssi policky), neco procedila s tim kartackem mezi zuby a zase rychle zapadla zpet do koupelny. Pridusena smichy, radeji jsem hned popadla batole, odnesla jej do obyvaku a posadila pred televizi. Mela jsem velke stesti, ze zrovna nebezeli Power Rangers (tusim, ze v Cechach jsou to Strazci vesmiru). Maji totiz “Power Sword” – Mocny Mec. Jeste by se batole po tom svem mocnem meci zacalo shanet. A to by pak mohl byt pekny mazec.
