Pojišťovácká lobby dosáhla svého. Od 1. 1. 2009 může vybírat astronomické částky na pokutách za neplacení povinného ručení. A stát zase jednou své občany pěkně poškodil.
Na první pohled to je logické - občan, vlastník motorového vozidla, neplní svou povinnost. Má auto, ale povinné ručení neplatí. Ti, kteří takovým autem ani nejezdí, až do teď nic neriskovali. Žádnou škodu způsobit nemohli a na silnici je také nikdo s nezaplaceným ručením neodchytil.
Takových nepojištěných aut se u nás registruje na půl milionu. Vynásobte si to cenou pojistky a uvidíte astronomickou sumu, o kterou pojišťovny každý rok přicházely a vymoci ji nemohly. Znamenalo by to pro ně statisíce individuálních soudních sporů, navíc s nejistým výsledkem.
S touto situací nemohly být spokojeny a proto vymyslely doslova ďábelský plán. Kdo má nějaké auto zapsané v registru jako provozované a nezaplatí za něj od 1. 1. 2009 příslušné povinné ručení, dostane pokutu. Podle auta 20-300 Kč denně. To, že dotyčný s autem nejezdí nebo že dokonce onen vůz už ani neexistuje, nevadí.
Majitel nepojištěného vozidla se této sankci může vyhnout tím, že buď pojistku zaplatí anebo auto z registru odhlásí. Když to do konce roku nezvládne, pokuta ho nemine. A aby neminula co možná nejvíc lidí, dal stát statisícům svých občanů na nápravu jejich pochybení směšně krátkou lhůtu. Sotva dva měsíce, a to včetně vánočních svátků.
Přitom existují nejméně dvě možnosti, jak oprávněný zájem státu, tj postihnout silniční piráty – neplatiče a uvést registr vozidel do souladu se skutečným stavem, naplnit. Stát mohl přinejmenším účinnost zákona aspoň o půl roku posunout anebo vyškrtat nepojištěná vozidla z registru z moci úřední. Komu z majitelů by se to nelíbilo, mohl by pojistné zaplatit a úřad by mu vozidlo do registru zase za určitý úřední poplatek vrátil.
V prvním případě ovšem hrozí, že by si všichni neplatiči mohli stihnout dát své věci do pořádku a pojišťovnám žádné pokuty nezaplatí, v tom druhém se s takovými pokutami nepočítá vůbec. A pojišťovny by nedostaly nic. To nějak přišlo státu líto, a tak zákon schválil tak, jak je. Občanů mu přitom líto není. Proč taky. Občana je přece třeba za jeho prohřešky trestat. Jinak lepší nebude.
Zbývá poslední otázka. Kteří občané přijdou podobně na řadu příště? Vždyť škodu mohou způsobit i majitelé zvířat, jízdních kol, elektrických spotřebičů, nemovitostí… nemělo by se za přispění státu nějaké to povinné ručení zavést i pro ně? A rovnou i s příslušnými pokutami pro neplatiče, aby se to neprošvihlo jako s těmi auty. Co říkáte, milé pojišťovny?
