We live on the weekend!

Je sobota a připraven je krapet nestandardní den, tedy alespoň na to, že jsme ve Státech. Opět jsme vstávali celkem brzy… ostatně spát budeme přeci v Čechách a ne tady, za „velkou vodou“. Ke snídani jsou pro nás již připraveny domácí croissanty, která já tak „miluju“. No což dva si dám, zapiju to litrem čaje… no a břicho mám plné tak jako tak. :-D

 

Následující program je ve znamení neckyády! Opravdu…. V historickém městě Yarley, kde domy nemohou být ani renovovány a zachovávají se jen v původní podobě, takže běžně procházíte kolem domů, již mají i více než 200 let za sebou. Člověk si připadá tak trochu jako v pohádce, nebo spíš ve starém americkém filmu, kde se jen čeká, z kterých dveří vyleze šerif. I obchody, restaurace, vše je tu pod zákonem uchováváno v původním stylu a povoleny jsou jen úpravy udržovacího charakteru.

Prošli jsme toto město, přitom si spálili ramena a odebrali jsme se směrem hlavní atrakce, tedy vodní tok, který jakoby ani neproudil, přesto zde za chvíli měli projíždět lodě nevídaných charakteristik, rozměrů a posádek. Podél toku byly rozmístěny všemožné stánky, které propagovaly všelicos. Nejčastěji zastoupení zde byli ochránci zvířat, obzvláště koček.

Co je také dobré poznamenat, snad skoro u všech stánků, včetně jednoho kulturního, kde děda hrál na kytaru a bába do toho zpívala, nebo mu pomáhala na housle, stáli důchodci. Důchodci pak tvořili i dominantu v posádkách lodí a v neposlední řadě, jako pozorovatelé se také projevovali různými pokřiky nejhlasitěji. Druhá kategorie byly pak malé děti s jejich rodiči, no a my, samozřejmě. :D

Konečně byla jedna hodina a krasojízda mohla začít… Jako asi vždy a všude bylo zpoždění, takže vyjeli až cca po půl hodině, ale některé stály za to. Jediný rozdíl oproti Čechám byl v tom, že u nás na neckyádě nemůže být využita loď jako taková, kdežto tady skoro všichni z lodě vycházeli a jen ji přizdobovali, nebo různě stylizovali, no kdyby jste to viděli!! :D

Byli jsme tedy vzornými pozorovateli až dokonce a až tehdy, když projelo poslední plavidlo, jeli jsme domů. Doprovodný program byl pestrý, rozepisovat se o něm ale nebudu, co ale nemůžu opomenout, byly závody plastových kačenek. Každý si mohl koupit plastovou kačenu, nazdobit ji podle vlastního uvážení a pak soutěžit, tak třeba např. na toto ještě Češi nepřišli :D .

Odpoledne pak bylo naplánováno velké molo King of Prussia ;) . Klucí potřebovali kraťasy a my hlavně opravit iPad, jelikož nám zkolaboval. Vyrazili jsme tedy směr tohoto velkoměsta, které je složeno jen z obchodů. Kdo si myslí, že Letňany jsou pro běžného člověka maximálně tak obrovským bludištěm, nikdy ale ne nákupní zónou, asi by se divil, co to je King of Prussia – cca čtvery Letňany. ;)

Každý si asi dokáže představit mé nadšení z tohoto komplexu, ale nakupovat s kluky byla celkem prča. V Apple bylo samozřejmě narváno, takže jsme se objednali na šestou, což byl první volný termín… To nám pak ale už na pomoc přišel velký černoch, ze kterého bych měla respekt zejména v úzkých uličkách při setmění. Poté, co vyzkoušel vše, co už jsme dávno zkoušeli, nám dal iPad nový! ;) Tak kdyby to takto fungovalo i v Čechách, to by byla pohoda…, no nefunguje, takže jsme byli na jednu stranu rádi, že nám zkolaboval právě ve Státech. Na druhou stranu byl ale Pepí rozladěn, jelikož všechna jeho data v mém iPadu byla pryč. On se z toho ale vyspí a bude dobře. Jelikož černý pán byl sice ochotný, ale na druhou stranu převelice pomalý, bylo už sedm a to jsme již měli být dávno na zahradě a grilovat hamburgery. Ve skutečnosti jsme ale měli ještě hodinovou cestu před sebou.

Rychle jsme tedy naskákali do auta a šup dom, tam jsme se dali ihned do práce a už jsme grilovali, míchali, řezali a následně hladoví rychle jedli a jedli. Ano hamburger je opravdu ideální před spánkem, ale na druhou stranu s prázdným žaludkem se do postele také chodit nemá, takže což…

V neděli se nedělá, ani my se tedy nepřetrhli… Nicméně na druhou stranu, ani doma se nám dřepět nechtělo. Hned po snídani jsme se tedy ještě s bratrancem rozhodli navštívit vodní zábavní park – Six Flags Hurricane Harbor. Musím se přiznat, že po návštěvě něčeho podobného v Německu jsme si myslela, že to bude větší pecka, ale asi bychom po té Americe chtěli moc.

Nebylo to špatný, ale šlágr taky ne. Moc lidí, málo atrakcí, velký fronty a všude tak moc známý pach smaženého. U každé atrakce jsme vyzkoušeli něco, byli jsme tři, tak to většinou vyšlo tak akorát, něco každý zvlášť, něco společně…, nastáli jsme se, nasmáli jsme se, naobědvali jsme se… Bylo to fajn odpoledne, ale za ty prachy, no radši ani nemluvě.

Zřejmý zde byl fakt, že pokud v Čechách čteme, že USA bojuje s obezitou, stojí za to investovat do návštěvy nějakého z podobných vodních center, a hned si tento fenomén ověříte. Je to fakt mazec, potkat štíhlého člověka na koupališti je zázrak, nemluvě o vychrtlinách promenádujících se u nás ve Žlutých lázních, to je zde „vyhynulý druh“. Když je ale pak čas oběda a vy nevidíte ani u dětí, ani u dospělých nic jiného než snažené cokoliv a kdekoliv, není se čemu divit. Ty lidi by zde měli něco se sebou začít dělat, jelikož je to fakt hrozný!

O to vtipnější je, když vidíte šestnáctiletá děvčata v roli záchranářů. Stálo by za to vidět, jak by při topení se někoho alespoň zareagovali, natož aby ho zachránili… No jo, je to tu svět extrémů, takže vlastně opět se není čemu divit, my se ale prostě divíme, hold jsme jen Evropané.:D

Další postřeh, na který nechci zapomenout, se týká oděvu na bazéně. Ano, Amerika je zemí mnoha kultur, to vím, ale že potkám na koupališti v bazénu zahalenou Arabku, nebo paní, co se koupe v džínách a jakési jupce, to jsem opravdu nečekala. Každopádně zde celkově frčí trend zahalenosti, nejspíš i kvůli super postavám…, nicméně i v módních časopisech najdete převážně plavky, co více zakrývají, než odhalují. Chtěla jsem si tady taky koupit plavky, ale zatím tedy moc nevím, kde! :-)