Ano, mám ho za sebou, a vlastně ani nevím, zda nebyl poslední! :D Nejspíš se tam ještě ukážu, přeci jen jsem to už zaplatila a na to, abych takhle vyhodila peníze jsem moc spořivý typ, ale nebýt tohoto závazku a pak také toho, že se ten řidičák fakt může jednou hodit, vyhýbala bych se ulici, kde mnou zvolená autoškola sídlí hodně velkým obloukem!
Nedávno jsem povýšila z postu studenta na post učitele, celkem fajn pocit, ale dnešní jízda mě zase hodně rychle sesadila... co do žákovských lavic - řekla bych, že tak na stupeň s označením „přípravný ročník“.
Teorie je hračka, učím, takže v tom, něco se naučit, nevidím nejmenší problém, ale ta praxe? Začínám pochybovat o tom, že jsem technický typ! Na kole jezdit umím, to ano, ale že bych byla zase nějaký profík to taky ne :D Je to sice úplně něco jiného, ale jiné přirovnání mě nenapadá... takže kdo ví, kde v sobě najít předpoklady k řízení, ať mi dá vědět – sepsala bych tabulku dovedností a neschopností a vyhodnotila to ve vztahu k řízení! :D
Každopádně dnes můžu říct, že bych se třeba mohla jednou uplatnit při výukových videích typu "Jak určitě ne!". S mým humorem by to mohlo alespoň dosáhnout velké sledovanosti na různích portálech sdružujících videa, větší ambice si zatím nedávám...
Po první hodině v autě si dokáži budoucí jízdu po Praze představit leda v obrněném transportéru. Ideálně v nějakém z těch, který má předdefinovanou trasu jízdy!
Ulice mi přijdou úzké, hranice pravé a levé strany vozovky neudržitelné, všechna okolní auta zcela překážející a do toho mám zvládnout asi tak xxx dalších úkonů, abych vlastně jela? Volant mě neposlouchá, všeho se stačí krapet dotknout a dělá to divy, do toho ta spousta značek a omezení... To je fakt to snadné řízení?
Opravdu by mě zajímalo, zda jste se po první hodině také tak cítili, nebo je to se mnou prostě špatný a mám se zase radši vrátit do tramvaje? :D Ne, že by mi nevyhovovala, jen prostě po celém světě s ní nedojedu!
