dojezd... :)

Ráno nám zazvonil budík a nikdo neměl ani pomyšlení na to vstávat, ale museli jsme a všichni. Sbalili jsme si tedy své saky paky a šup pryč! Nasnídat jsme se šli kamsi do našeho komplexu, kde zrovna jedna stará „kasíňačka“ ztratila peněženku, takže byla legrace. Přivolala i policii, ale ty se tvářili tak maximálně, že je bába vyrušila od dopolední kávy a né, že by měli něco řešit! I proto asi za chvíli už byli pryč a bába hledala peněženku sama, mno kdo ví, kde na pokoji ji nechala, ale to už se asi nikdy nedozvíme! Hold takto to vypadá, když do Atlantic City jezdí důchodci, kteří by měli už radši sedět doma a čučet na telenovely jako naše babi, na příklad…

Po snídani rovnou na pláž. Kondice a stav některých byly právě v takovém stavu, že jediné, čeho byli schopni, bylo lehnout si na pláž. Takže jen co jsme udělali cca 50 kroků z hotelu, rozhodili naše deky, kluci zalehli a už jsme o nich ani nevěděli. My se šli s Pepím aktivně koupat, plavčit… prostě probrat se! A taky se nám to povedlo, takže jsme byli rázem plni energie. Po jisté době se k nám přidal i Lukáš, jen Denis, odpůrce moře, silně trpěl na dece, potil se a potil a ne a ne se nechat přemluvit ke koupačce.

Asi je každému jasné, jak vypadaly následující 3 hodiny. Už po dvou to ale Denis nevydržel a začal nám naznačovat, že je dost horko a kdy že jako budeme připraveni k odjezdu. Ještě hoďku jsme ho tam podusili a poté jsme uznali za vhodné, že už bychom se měli slitovat a jet dom!:D Ale klobouk dolu, nevydržela bych na pláži v takovém vedru ani minutu. Samozřejmě ani namazat se nechtěl, takže ještě v sobotu byl rudý jak paviání prdel, ale stále nás přesvědčoval, že krásně zhnědne a že je to jen otázka času a že tato metoda opalování je zaručená. No proti gustu žádný deputát. :D

Cesta zpět byla nekonečná a ta navigace ji snad ještě prodlužovala, než aby ji zkrátila. Takže jsme v autě všichni jen odpočítávali míle, abychom už byli doma. A dočkali jsme se. Zbytek dne už kluci jen odpočívali a v rámci odpočinku skládali hudbu takových tónů, že jsem chvílemi pochybovala o tom, kde jsem a co jsou oni za umělce! Teta se strejdou měli práci, teta v klubu na schůzi, strejda točil svatbu, hmmm bude výslužka, takže jsme zůstali doma sami. Pepa večer ještě pro kluky připravil večeři – barbecue set – hod dog a kukuřice, oni si odběhli od „komponování“, najedli se a zase utíkali odpočívat. No a my je samozřejmě následovali… :-)