Vyhazování

Také jste občas zavaleni spoustou nových věcí? Jak pro ně vytvořit prostor ve vašich plných skříních? Musíte něco vyhodit. Jenomže tehdy vstupují do hry vaše pocity a vzpomínky... 

Zase máme doma hodně nových věcí. Na Štědrý den jsme našli pod stromečkem dárky a pak se nám podařilo v povánočních výprodejích získat něco z toho, co jsme chtěli, za lákavě nízké ceny. Naprosto nevyhnutelně přichází chvíle, kdy to všechno musíme uklidit. Tedy poskládat do svých plných skříní.

Není divu, že brzy začneme přemýšlet o tom, jak získat místo pro uložení toho všeho. Pro většinu z nás není moc reálné přikoupit další prostory či nějakou tu skříň. Položíme si proto jednoduchou a přitom záludnou otázku: Co vyhodím teď?

Určitě jste se něčím podobným zabývali už mnohokrát. Žijeme v době, kdy je úplně normální mít víc oblečení, knih či hraček. Nemusíme si lámat hlavu s tím, že jsou díry v jediné zimní bundě, kterou vlastníme. Spíš je těžké si představit, co udělat s těmi pěti ve skříni, kam se už šestá nechce vejít.

Někteří lidé dokážou celkem snadno vyházet polovinu věcí. Někomu se to prý povede, když si pročetl jakousi užitečnou příručku o pořádku a s nadšením se rozhodl řídit se podle ní. Pro jiné je vyklízení věcí způsobem, jak konečně uzavřít nějakou kapitolu svého života - časté je třeba vyhazování různých učebnic a materiálů ve chvíli, kdy se loučíme se školou. A sem tam se objeví i někdo s racionálním přístupem, jenž dokáže najít oněch pověstných dvacet procent oblečení, které používá v osmdesáti procentech případů - a zbytek jednoduše vyhodit.

No a pak také existuje hodně lidí, kteří se starých věcí zbavují jen s obtížemi. Aby měli konečně místo na ty nové, musí vymyslet, čeho se vzdají. Není to pro ně snadné, protože se pro ně všechno pojí se spoustou vzpomínek. A také s myšlenkou, že i když to zrovna teď nepotřebují, třeba zase někdy budou.

Je těžké si vybrat, co vyhodit a co ponechat. Když chcete dát na charitu starý kabát, ve kterém jste prožila tolik věcí, odkládáte spolu s ním i spoustu vzpomínek. Kdykoliv ho chytíte do rukou, vybaví se vám tak úžasné zážitky... Třeba byste místo toho mohla odložit kožíšek, který jste si koupila před dvěma lety na plesy a do divadla. Za celou tu dobu jste ho neměla na sobě ani jednou, ale co kdyby jste se nakonec přece jen na nějakou podobnou akci vypravila? Pokud ho vyhodíte, potvrdíte tím, že nic podobně lákavého už ani neplánujete.

Zbavování se starých věcí je pokaždé spojeno se spoustou emocí. Pro většinu z nás se nejedná o chvíli, kdy si sedneme a racionálně zhodnotíme užitečnost toho, co nejspíš odložíme do pytlů s věcmi na charitu. Nacházíme ve svých skříních staré vzpomínky a plány, které se najednou začínají vracet. Uvědomujeme si, jak moc se náš život za ty roky změnil. Tuhle bundu jsme si brali pod stan. A tento svetr nám připomíná první dovolenou na horách. No a tamten baret byl přece nachystaný na výlet do Paříže, kdybychom tam náhodou vyrazili...

Nejspíš jste měli v plánu racionální přístup ke všem těm starým věcem. Ale není potřeba nechat se přívalem emocí zaskočit. Možná to právě tak mělo být. Díky prozkoumávání starých věcí si toho o sobě můžeme uvědomit opravdu hodně. Najednou si všimneme, jak jsme se proměnili. Zjistíme, co považujeme po těch letech stále za důležité. A jaká nesplněná přání nás tíží.

S každou odloženou věcí se zbavujeme kousku naší minulosti. Někdy musíme zamávat nenaplněným očekáváním. Jindy třeba zjistíme, jak důležité pro nás byly některé události. Možná se dokonce rozhodneme proměnit něco v našich životech. S vyklízením starého nepořádku současně děláme pořádek ve svých pocitech a myšlenkách.

Dopřejte si na úklid dost času. Možná ho nebudete mít hotový za pár hodin, třeba jím strávíte i několik večerů. Ale výsledek by mohl stát za to. Že budete mít trochu volného místa ve skříních? To také. Především však získáte prostor pro nové zážitky a myšlenky. Vzpomenete si na ty, které pro vás byly mimořádně cenné. A ty si s péčí uchovejte. Trochu místa na ně určitě zůstalo.