Co vlastně lidé potřebují?

Určují naše jednání reklamy, které shlédneme? A nakolik? Existují způsoby, jak jejich působení zmírnit, aby nás nepřipravily o většinu peněz. A jeden z nich je právě tento. 

Časy se mění. Zatímco naši prarodiče považovali televizi či automatickou pračku za něco úžasného, my sami jsme si dokázali zvyknout na mnohem více elektronických pomocníků a bavičů. Speciální domácí kávovary, nejrůznější elektronika na měření tepové frekvence, dveře, které se samy otevírají... Seznam by mohl být takřka nekonečný.

A nejúžasnější je, že spoustu z toho si opravdu můžeme dovolit. Něco zaplatíme hned, na jiné věci se dá vzít půjčka. Domů dorazíme ověšeni nákupními taškami či dokonce velkými krabicemi s úžasnými přístroji, které zkrátka musíme mít.

K tomu přispívají i současné reklamy. Prodejci nás pochopitelně budou přesvědčovat, že právě jejich výrobek nutně potřebujeme. To on nám přinese kýženou spokojenost, šťastnou rodinu, pevné zdraví či úspěch v práci. Kdyby se takto nesnažili, nejspíš si to zboží nekoupíme. A oni zkrachují. Jejich snaha je tedy zcela rozumná.

Reklam se nezbavíme. Zajišťují fungování většiny firem. Pokud na ně nechceme doplácet, musíme se soustředit místo lidí, kteří reklamu objednali, na ty, jenž ji sledují. Tedy na sebe samotné.

K propagaci výrobků přistupuje každý z nás trochu jinak. Někdo skutečně věří, že mu přinesou účinek, který je jim nepřímo přislíben. Pokud tedy koupím sáček chipsů určité značky, zajistím skvělou náladu na party. Tak to přece bylo v oné reklamě. Jiní lidé zaujímají opačný postoj - všechny podobné sliby jsou hloupost a nepravda. Ovšem když pak v obchodě mají sáhnout po sáčku chipsů, tak nějak zvolí právě ty, o nichž už viděli jakýsi reklamní spot. I když může lhát, přece jenom tuhle značku alespoň znají.

Najednou zjistíme, že nakupujeme, nakupujeme a nakupujeme. I když nemusíme. Je však těžké si to uvědomit. Když sledujeme ze všech stran rady a doporučení, co nám nesmí chybět, zapomínáme na to nejdůležitější. Ze všeho nejvíc si potřebujeme vzpomenout na to, co skutečně potřebujeme - a co vlastně vůbec ne.

Jenomže jak to provést? Zkuste se zamyslet nad tím, co je vlastně vážně nutné k běžnému životu. Buďte chvíli jednoduchým člověkem, který žije úplně normální život. Takoví lidé tu byli před staletími a nejspíš tu budou i za pár set let. Reklama se jimi moc nezabývá, protože na ně málo účinkuje.

Každý z nás má v sobě kousek onoho prostého člověka. U někoho je to hodně velký kus. Jiní ho ukrývají za spoustou zdánlivých potřeb a přání. Ale i tak v nitru vědí, co skutečně nutně potřebují.

Není toho ostatně až tak moc. Lidé, kteří někdy zažili obtížné období, to už určitě vědí. K tomu, aby si užili radost, nepotřebují nutně spoustu úžasných věcí, které za půl roku či za rok vyhodí. Dobrou náladu budou mít i ve chvíli, kdy si chvíli v klidu posedí a zahledí se na západ slunce. Nebo se projdou parkem a místo nápojů a pochoutek z reklam si prostě dopřejí kopeček zmrzliny.

Zvykli jsme si hodně času trávit prací, abychom si vydělali dost peněz. A za ně abychom pak koupili to, co nám podle reklamy přinese štěstí a spokojenost. Jenomže brzy zjistíme, že takhle nám nezbývá čas právě na onu radost, kterou jsme vlastně původně chtěli ze všeho nejvíc.

Skutečně prostí lidé potřebují méně peněz. Nestráví tolik hodin v obchodech. Nemusí si kupovat iluzi pohody od výrobců věcí. Raději si ponechají trochu času na to, aby byli chvíli prostě šťastní.