Když zjistíte, že máte vlasy plné silikonů a sulfátů, je třeba konat. Vyrobit si vlastní šampon z jablečného octa.
Každý, kdo se trošku orientuje v dnešní době ví, že jablečný ocet je zázrak. Začnete ho popíjet místo vína s kámoškou a už se toho nezbavíte. Ale k věci. Poslední dobou nejen, že se zamýšlím nad svou uhlíkovou stopou, ale jako správná biomatka si také času vyrobím nějaký ten domácí bio produkt. Nedávno jsem se dozvěděla, že ta ty roky, co si myju hlavu komerčním šamponem, čili hnusem jedovatým, mám nejspíš hodně zanesené vlasy silikony a sulfáty. Prostě div, že vůbec ještě vlasy drží u hlavy. Je třeba to řešit a rychle.
Není čas čekat na dodávku z bioshopu, musím si vyrobit šampon sama. Receptů na internetu jsem našla nespočet. Nejsem dnešní, takže jsem si vymyslela svou unikátní formuli, kterou si nechám patentovat. Jablečný ocet (jak jinak), vajíčko syrové, jedlá soda, med, žitná mouka a jogurt. Vše v bio kvalitě. Soda s octem pěkně zpěnila a žitná mouka hezky šampon zahustila. Fajn konzistence, to bude hříva. Hmotu jsem nanesla na mokré vlasy, důkladně vetřela do pokožky a nechala působit. Poté jsem se jala oplachovat. Šlo to hezky, až na tu mouku, která se zřejmě pomocí medu zaklínila mezi uzlíky vlasů, které vznikly během vtírání a moc umýt nešla. To neva. Mám totiž vyrobený i domácí kondicionér pro hebčí výsledek: jablečný ocet (jak jinak), med, slunečnicový olej, vajíčko. Nanesla jsem stejným způsobem i tuto kaši.
V tom okamžiku došly děti a jaly se řvát, že je všude hrozný smrad. Oni totiž ještě neodhalili blahodárné účinky jablečného octa, takže se nedokážou povznést nad ono výrazné aroma. Výhodu to má, že se drží děti i manžel ode mne dál. Dvoumetrové odstupy nejsou problém. Zpět k vlasům. Základem znovuzrození bujné hřívy je: nemýt, nečesat, nefénovat. Tudíž jsem pouze vodu jemně vymačkala manželovým bavlněným tričkem, z biobavlny. Obyčejný ručník by mohl vlasy těžce poškodit.
A ulehla jsem s dobrým pocitem. V noci se mi zdálo, že chodím po rozkvetlé louce a kolem hlavy mi lítá hodně vos, včel a much. Možná to bylo tím medem.
Ráno mi dalo malinko práci se od polštáře odlepit, v zátylku vnikl natupírovaný kokos, ale na druhou stranu vypadaly zbytky mouky. Co zbylo, vypadá jako lupy, nebo vši, ale aspoň je vidět, že jsem biomasa. Myslím, že se mi podařilo navodit správný summer look. Ať žije jablečný ocet.
