Rázná a důsledná výchova mého tatíčka zanechala stopy. Pohodlně se usaďte, začneme dávkovat pozvolna.
Nejen moje matinka, ale také, zejména a hlavně můj druhý života dárce je hluboká studnice inspirace.
Vzhled:
Výška 2 metry, váha 65 kgna hlavě hostý porost = knír
Hlavní povahové rysy:
Veliká šetřivost, zdravý životní styl, hypochondrie, velká energie do života.
Vražedná kombinace
Zdravý životní styl znamená
Taťka jí převážně to, co vypěstuje sám na svém rozlehlém poli v nejmenované vesnici kdesi mezi Kuřimem a Tišnovem. Jakožto nejlepší zahradník v EU (jak sám sebe zove), má velké úspěchy a také nás již od mládí důsledně vedl k tomuto hobby. Na mě to zanechalo významné stopy a rostliny pěstuji, pojmenovávám a mluvím s nimi. Samozřejmě nikoliv s plevelem...tomu je třeba spílat a občas i vyhubovat. Někdy to nestačí a musím zakleknout a použít násilí. Doma mám také lazaret pro pokojovky, cibule a odkvetlé muškáty od kamarádek. Tyto křísím až do jara, kdy je následně pohřbím na kompost.
Silné vzpomínky začínají již v mém útlém dětství. Výchovu bral taťka velmi vážně. Bohužel dodnes má pocit, že jsem nedovychovaná a častuje mě při každé návštěvě četnými radami. O tom jindy.
Jako pětileté děvče jsem byla motivována k výkonům:
"Za každou mandelinku, dostaneš korunu."
Táta byl také mistr sugesce
Snažil se nám vsugerovat například to, že louskání suchých a tvrdých lusků fazolí je nejromantičtější a nejuspokojivější prácička na světě. Pro 5 leté heboučké ručičky nic moc.
Samostatnou kapitolou je spořivost
Nikdy jsem nepotkala úspornějšího člověka. Nic ve zlém. Má to své velké výhody. Nesmíte však hledět například na to, kolik času a energie je třeba vynaložit k níže uvedeným úsporám.
Tak a jdeme počítat
Víte na kolik může vyjít miska čerstvého salátu? Projděme si celou akci, krok po kroku.
Nejprve si zjistíme, kde je pekingské zelí v akci. V úterý, v Kaufiku, v Bohunicích.
V úterý se jde do akce. Z centra Brna, kde táta bydlí, vyrážíme už v 6 ráno, aby to stihl na otvíračku. Všechny Kauflandy jsou naneštěstí dosti daleko od centra. Ale jako důchodce má táta času dost, takže jede mastnou tyčí. V Kaufu zakoupí několik hlávek zelí, nacpe do síťovky a dovleče domů.
Máme poledne. Zelí doma pečlivě rozporcuje, vyrobí chutný salátek a ten rozdělí na několik desítek mystiček tak, aby odpovídaly normám z jídelen. Posléze sesype salát do jedné mísy a umyje všechny použité mističky (správně předpokládáte, nemá myčku).
Máme 16.00 hod. (nám ostatním končí pracovní doba). Posléze propočítá pomocí jednoduchých výpočtů, na kolik vyjde jedna mistička salátku. Výsledek je 1,5 Kč. A v restauraci by za to klidně naúčtovali 25 Kč. To nikdy!
Znáte bílé a oslizlé lentilky?
Zdravý životní styl mi byl vštěpován velmi důsledně. Dlouho jsem si myslela, že lentilky jsou pouze bílé a slizké, jelikož táta nám je vždy opral pod proudem teplé vody od barev a poté až servíroval. Velké bylo moje překvapení, když děti v první třídě rozbalily lentilky barevné, suché a křupavé. Tatínek dbal na snížený příjem cukru, takže jej maminka nepřidávala ani do kyselých srstkových kompotů, ani do zákusků. Buchty tak byly nerozeznatelné od chleba.
K nelibosti mých dětí i já dbám na omezené množství cukru v jejich stravě a straším je cukrovkou a dalšími civilizačními nemocemi. Kluci tak již od 4 let dokážou zcela bezpečně rozeznat znaky diabetu na vzdálenost 5 metrů.
Pozor na požáry
Co se týče různých výstrah, v tom je táta taky dobrej. Jakožto bývalý požární technik, řídil všechny akce z teplíčka své kanceláře. Navzdory tomu, teorie mu nebyla cizí. Tudíž náš dům je dokonalá protipožární pevnost. A protože mám dva kluky a je jakási šance, že by mohli někdy sednout na motorku, vznikla u nás v obýváku multimediální, 4D, věrná a detailní výstava o těch neúspěšných motorkářích. Tohle zvládnou jen ty nejsilnější povahy, což naši kluci jsou.
Ke zdravému životnímu stylu patří samozřejmě cvičení
Taťka trénuje prakticky pořád. Doma jede každý den 1,5 hodiny na rotopedu. Poté jde k nám na návštěvu, a po dlouhém dvacetiminutovém sezení v trolejbuse je třeba se protáhnout, bez vyzvání hupsne na podlahu a provede čile několik protahovacích cviků.
Výsledkem je jeho mladistvý vzhled, svěžest a radost ze života. Při 195 cm výšky váží asi 65 kilo i se síťovkami plnýma pekingského zelí. Cvičí tak usilovně, že mu zmizel nejen tuk, ale i zbytky svalů. Pod zadek mu u nás dávám polštář, aby neseděl na svých kostech a nevyseděl si proleženiny.
Perfektně zdráv
Jelikož taťka pořád cvičí, jí zdravě a pozitivně nahlíží do budoucnosti, je pochopitelné, že je v perfektní kondici, navzdory blížící se 70. Je perfektně zdráv. On si to ale nemyslí. Nicméně již asi 40 let u něho pozoruji stavy, projevující se nepodloženým přesvědčením o vlastním vážném onemocnění.
Když začne náš pes štěkat, rázně si cpe do uší špunty z obavy z poškození sluchu. Sluníčko též není zdravé, ale vitamín D je třeba. Dlouho si lámal holou hlavinku až na to přišel. Je třeba opalovat si části těla, které nejsou během roku tolik exponované slunečnímu záření. Táta na to přišel. Na zahradě si lehne na břicho a na sluníčko vystrčí z tepláků pouze svou bílou zadnici. Chrání se tak před rakovinou kůže.
Kdyby byli všichni důchodci tak plní energie a chuti do života jako náš tatínek, bylo by na světě krásně.
Nyní, když jste si početli o mojí máti a tatíkovi, tak chápete, že se jedná o smrtící kombinaci a člověk, když přežije, nese si následky celý život.
Pro dnešek stačí. Za chvíli přijde taťka. Bude novej matroš ke psaní.
