Máme tady opět čas zákazů, omezení a roušek. Nedá se nic dělat. Přesto mám pocit, že minimálně v oblasti péče o lidi odkázaných na pobytové sociální služby se nařizují věci, které dohromady nedávají smysl.
ZÁKAZ NÁVŠTĚV
Zakázat návštěvy v pobytových sociálních službách je na první pohled jednoznačně krok správným směrem. Jenže tato oblast má svá specifická úskalí. Zákaz návštěv například v domově, kde žijí klienti s mentálním a kombinovaným postižením je velmi problematický, děravý a neúčinný. Už jsem si zvykla na to, že tato vláda dělá věci, které v době COVIDu jsou mírně řečeno nejasné. Nejsem však připravena na to, že zmatené pokyny kabinetu přebírají nižší instance a co víc, samy generují chyby nové. Nikdo přitom nemá snahu chyby opravit, vysvětlit dobře míněnou kritiku, nedej Bože obratem jednat. Například pražská hygiena mi neodepsala týden.
O CO JDE?
Zákaz návštěv v sociálních službách neplatí pro klienty, kteří jsou takzvaně omezeni na svých právech a pro děti. Zákaz návštěv naopak platí pro klienty, kteří na svých právech omezeni nejsou. Všichni však mají možnost volného pohybu, někteří chodí do práce, do školy, jezdí zcela běžně v MHD. Za těmito lidmi nikdo na návštěvu včetně rodiny nemůže. Všichni mohou chodit ven, a tedy se mohou sejít metr za bránou Domova se svými blízkými. Nikomu totiž nelze zakázat chodit mimo areál. Šlo by o omezení osobní svobody.
Snad to popisuji natolik srozumitelně, že je na první pohled zřejmá nelogičnost takového zákazu. V čem spočívá tedy ochrana těchto klientů? Ví vůbec ten, kdo podobná nařízení/opatření vyhlašuje, jak to v takové pobytové službě chodí? Ví vůbec někdo, že v domovech žijí lidé, kteří chodí do práce, do školy, jdou na rande nebo si jdou nakoupit? Kde je někdo v poradních orgánech z těchto služeb, aby pomohl jednoduchou radou z praxe?
UMÍME SE CHRÁNIT
Namísto, abychom se právě v domovech chránili a za specifických podmínek návštěvy umožnili, tak uděláme nejasný zákaz. Mimochodem návštěvy přímo na pokoji klientů jsou zakázány již dlouho, s výjimkou lidí v terminálním stavu. Nicméně návštěvy mohou do areálu, jsou vyhrazeny místa pro návštěvy, za jedním klientem mohou dva lidé najednou maximálně. To dává nějakou logiku, nechápu proč najednou takový zvrat.
A to už vůbec nemluvím o tom, že jsou zakázány návštěvy v chráněném bydlení, což je služba, kde klient bydlí v bytě sám. Asistent za klientem dochází podle plánu nepravidelně. Jak se v této sociálně službě dají zakázat návštěvy? Vůbec nechápu.
ZÁKAZ NADE VŠE
Dnes je přitom mnoho možností, jak rizika skutečně minimalizovat. Můžeme mít rámy na měření teploty, můžeme mít dezinfekční rámy, umíme návštěvě dát roušku na jedno použití, poskytneme dezinfekci na ruce, návštěvy projdou přes dezinfekční koberec… Je to málo? Ví vůbec někdo, jak to v domovech vypadá? Nastavuje někdo určité minimum pravidel proto, aby se návštěvy mohly konat?
