Svůj text bych chtěla věnovat otázce, zda můžeme být hrdí na to, jakou podporu, pomoc a péči umíme zajistit pro osoby žijící s poruchou autistického spektra (také se užívá zkratka PAS).
Mohla bych napsat neumíme, a tím by to i mohlo skončit. Ale mě jde o řešení problému, o které odpovědní politici mluví jen málo a neradi. Jde o poskytování specifických sociálních služeb pro specifické skupiny osob. Mezi ty patří i lidé s PAS. Když politici o „autistech“ náhodou mluví, jezdí po povrchu a výsledek v praxi je nijaký.
O CO JDE?
Jde o specifické nastavení sociální služby od terénních, ambulantních, až po ty pobytové. Jde nejenom o erudované, ale také velmi klidné a empatické asistenty, kteří umí velmi trpělivě nastavovat sociální službu podle potřeb klienta. Jde také o zavedení a vybavení malých, specializovaných, ambulantních i pobytových a odlehčovacích služeb, kde bude jen malý kolektiv.Jde o peníze, které je velmi důležité pro tyto atypické služby zajistit. Vůbec nemluvím o vzdělávacích projektech, nebo o možných službách jako jsou terapeutické dílny.
Lidé žijící s autismem jsou prostě mezi námi, jsou součástí naší společnosti, a i oni si zaslouží podmínky pro důstojný život.
JAK NA TO?
Z vlastní zkušenosti z Domova Sulická vím, jak moc je důležité zařadit člověka se specifickými potřebami do sociální pomoci a podpory správně. Jak je důležité u každého člověka nastavit správný způsob dorozumívání (systém alternativní a augmentativní komunikace).Malou, specificky zařízenou službu pro osoby s PAS vedu. Jde o malý domek s malým počtem klientů. Jde to. Klienti se starají o zahradu, pomáhají s vařením, starají se o domácnost. Ke každému je nutný specifický přístup.Problémem malé služby jsou peníze. Takto malá služba se zaplatí jen velmi těžko, protože je z logiky věci „drahá“. Tady s politiky, kteří se kolem tématu mihnou, souhlasím. Nicméně se nehledá řešení.
Tam kde to lze zkusme zapojit rodinu, hledejme soukromé zdroje. Malá služba musí být součástí většího celku, jako je to u Domova Sulická. Minimalizují se některé náklady například na administrativní pracovníky, zdravotní sestry a podobně.Špatně nastavená pomoc nebude nikdy fungovat ve prospěch člověka se specifickými potřebami. Zákon o sociálních službách musí zohledňovat i potřeby lidí, kteří se jen velmi těžce „škatulkují“ pro běžnou podporu a pomoc. Nyní píšu o lidech s PAS. Nicméně podobných skupin hodných zvláštního zřetele máme více. Třeba lidé žijící s poruchou chování (agrese)… a takto bych mohla pokračovat dál.
Silná společnost se pozná podle toho, jak se postará o ty slabší. Zvládneme to?
