Grónsko - Island - extrémní počasí - záhadná zmizení - bloudící duše zemřelých... Islanďané jsou zvyklí na ledacos. Život v Grónsku v odlehlém táboře je však ještě mnohem těžší než na Islandu. A navíc se v něm ztrácejí lidé...
Islandská společnost Bergtaekni působí v Grónsku v oblasti důlních sond, zabývá se zkušebními vrty pro těžbu nerostných surovin. Více než rok práce probíhaly bez problémů. Nyní však, po nevysvětleném zmizení několika zaměstnanců, zavládla ve firmě panika. Ostatní zaměstnanci se odmítají do tábora vrátit. Banka, která ručí za tuto firmu, se snaží vyhnout plnění a proto potřebuje zjistit, co se stalo. Posílá tedy přímo na místo svůj „tým".
Tóra Gudmundsdóttir, advokátka z Reykjavíku, se vydává řešit tento nestandardní případ. Společně se svým německým přítelem Matthiasem, sekretářkou Belou a dalšími čtyřmi lidmi - lékařem Finnbogim, záchranářem Alvarem, počítačovým expertem Eyjólfurem a geoložkou Fridrikkou - letí do Grónska, aby přímo na místě zjistili, co se stalo. Dlužno podotknout, že dva posledně jmenovaní v táboře pracovali.
Román úspěšné islandské autorky se v originále jmenuje Auðnin, tedy Pustina. Podle mého názoru zní sice méně dramaticky, přesto bych ho při překladu raději ponechala. Pusté, věčně zmrzlé grónské pláně totiž tvoří důležitou součást atmosféry celé knihy.
Na začátku nám autorka nechává nahlédnout do poměrně typické islandské rodiny - Tóra, rozvedená matka dvou dětí, která se však kromě asi desetileté dcery Sóley a osmnáctiletého syna Gylfiho stará také o dvouletého vnuka Orriho a domácnost s nimi již nějakou dobu sdílí i jeho mladá matka a synova přítelkyně Sigga.
Celou kumpanii posílá jednou za dva týdny na víkend k exmanželovi a jeho nové ženě, tehdy si může trochu vydechnout a být jen sama se svým přítelem Matthiasem. Součástí chodu rodiny jsou půtky mezi Gylfim a jeho otcem, „skorosnacha" Sigga nevypadá, že by se chtěla vracet domů ke své matce a malá Sóley navrch všeho žadoní o pejska nebo kočičku...
Yrsa se věnuje problematickým tématům, jako je alkoholismus, homosexualita, práce v odloučení v extrémních podmínkách, zánik tradičního způsobu života a s tím spojené tragické následky, znečištění životního prostředí a s tím související hormonální změny, které způsobují, že v některých oblastech se rodí pouze dívky.
Příběh se z větší části odehrává v Grónsku, ale průběžně se vrací na Island, kde v protialkoholní léčebně v Reykjavíku pobývá jeden ze zaměstnanců firmy Bergtaekni, stavební inženýr Arnar.
Bergtaekni soustředila své pracovní aktivity do míst, kde před sto lety za záhadných okolností vymřela celá jedna vesnice. Zkušený lovec Igimaq chce v souladu se starým slibem, který dal svým předkům, aby Islanďané z místa odešli a nerušili mrtvé. Domorodci se totiž do těchto míst nikdy neodvažují vstoupit.
Jednou z významných postav je Igimaqova dcera Ussina, a to navzdory tomu, že je již několik let po smrti. V rámci studia na vysoké škole v Dánsku totiž prováděla ve své rodné vesnici a okolí výzkum. A vydala se i do zakázaných míst, což jí zřejmě stálo život...
Důležitou částí knihy je také popis života v táboře. Postupně se dozvídáme, jaká atmosféra a vztahy v něm panovaly. Mohlo by to mnohé napovídat, ale s každou novou stopou se situace spíš víc zamotává...
Příběh není zrovna veselý, i když prvky situačního humoru se v něm průběžně objevují. Rozuzlení děje v tomto trendu jen pokračuje. Je tu však někdo, kdo bude mít radost - Tóřina dcera Sóley. Jedna z osob, která s nimi cestovala do Grónska jako součást „vyšetřovacího týmu", má totiž na svědomí jednu z obětí. Je zadržena již v Grónsku. Na tom není samozřejmě nic potěšujícího. Má však doma kočku, o kterou se nemá kdo postarat. Vlastně má... Tóra kočku přinese malé čekatelce na domácího mazlíčka.
Kniha je napsaná velmi poutavě a je čtivá, eskalaci napětí má Yrsa skvěle propracovanou. Konec mě ale malinko zklamal. U mnoha dějových konstrukcí jsem si říkala, jak tohle asi dopadne. Párkrát skoro nijak, některá témata vyznívají do ztracena nebo jsou vyřešena až příliš rychle. Několik skutečností mi připadá dokonce lehce přitažených za vlasy.
Například když se ukáže, že dvě z obětí má na svědomí smrtelná choroba, která může zabíjet i sto let po svém vypuknutí, jsou všichni z „týmu" najednou v ohrožení, byť spíše teoretickém, protože se u nich dosud žádné příznaky neprojevily. Podstupují však ještě v Grónsku odběry krve, potud v pořádku. Na konci se dozvídáme, že všichni přišli o svá zavazadla, protože Úřad grónského zdravotnictví je nechal zlikvidovat kvůli nebezpečí infekce. Potenciálně nakažení však bez problémů odcestovali zpět na Island bez omezení, aniž byly známy výsledky krevních testů.
Jedna z věcí, která mě překvapila a za kterou autorka nenese žádnou odpovědnost, je skutečnost, že kniha je do češtiny přeložená přes němčinu. Islandský originál jsem zatím neviděla, ale přesto se domnívám, že jakýkoli další překlad navíc knize (knihám a textům obecně), škodí.
Knihu lze zakoupit na: Knihy.iDNES.cz, http://knihy.idnes.cz/led-v-zilach.html ve formátech ePUB, PDF, Kindle (Mobi) a PDF pro čtečky. Je možné stáhnout si ukázku z knihy, která je dostatečně dlouhá na to, aby se podle ní dalo zjistit, zda chce člověk číst dál.
Led v žilách bych doporučila všem, co mají rádi napínavé příběhy, Grónsko a Island. Ten je sice v příhěhu zastoupen pouze v podobě popisu života a myšlení Islanďanů, nicméně velmi zdařile.
