Poslední

... ještě jednou, naposledy...

 

Chtěl sis sáhnout

na sníh,

ještě aspoň jedinkrát,

za oknem.

Zdá se, že se snášel

jen kvůli Tobě.

Naposled.

 

 

Jaro už ťuká na okno,

na to, kterým vidíš svět.

Tři Mojáci,

jako vojáci,

tři kaktusy, cos jim dal jméno,

hlídají Tebe i svět za sklem.

Abys nepropásl ani kousek.

 

 

 

 

 

 

Jaro už ťuká na okno,

dívej, jak se snaží.

I ten strom bez listů

dá se přemluvit.

Obrazí.

Dívej, zázraky se dějí!

Tak prosím, nespěchej (odtud) tolik…

 

 

 

 

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Lenka Chromá | úterý 7.4.2015 13:10 | karma článku: 15,44 | přečteno: 964x
  • Další články autora

Lenka Chromá

Když vám umře psí kamarád

10.9.2018 v 9:30 | Karma: 32,38

Lenka Chromá

Nekuřte?!

13.1.2016 v 13:08 | Karma: 36,93

Lenka Chromá

My, oh Máj! (fotomatiné)

13.5.2015 v 9:08 | Karma: 19,04

Lenka Chromá

Aféra s pokličkou

9.4.2015 v 12:33 | Karma: 22,14