Kráva

Mobilní telefon zablikal a rozezněl známou melodií. Muž pohlédl na displej a zatvářil se potěšeně. Přijal hovor: „Ano.“ Usmíval se. K jeho překvapení se ze sluchátka ozval sice blízký, ale velmi úřední hlas: „Dobrý den, měl byste prosím chvíli čas na krátký nemonitorovaný hovor?“

   S širokým úsměvem přijal hru:

   „Jistě, copak byste potřebovala?“

   Hlas úředně pokračoval v naučených frázích:

   „Ráda bych vám položila několik otázek v rámci jednoho výzkumu. Mohu?“

   „Samozřejmě, ptejte se,“ uvelebil se pohodlně v křesle.

   „Otázka číslo jedna. Máte přítelkyni? Za á ano, za bé ne.“

   „Za á. Mám přítelkyni.“

   „Otázka číslo dvě. Máte ji rád? Za á ano, velmi. Za bé ano, normálně. Za cé nemám.“

   „Samozřejmě za á, jak jinak,“ usmíval se do telefonu.

   „Přejděme tedy k otázce číslo tři. Považujte ve vztahu mezi mužem a ženou za vhodné, aby jeden z nich byl přirovnáván k turu domácímu? Za á absolutně nevhodné, za bé vhodné, za cé v rámci hádky je to v pořádku.“

   A jéje, pomyslel si. Už je to tady. Přemohl se a s úsměvem odpověděl:

   „Pochopitelně za cé.“

   „Děkuji. Čtvrtá otázka zní takto. V případě, že se druhá strana ve vztahu cítí být tímto titulem poškozená, jaký je podle vašeho názoru správný způsob řešení nastalé situace? Za á bezodkladná omluva, za bé neomlouvat se, nic se přece nestalo, dělat jakoby nic a za cé nechat poškozenou stranu bez jediného kontaktu tři dny vydusit za to, že si dovolila zavěsit po urážce hovor - však ona dostane rozum a přejde ji to.“

   Mlčel. Cítil, jak v něm narůstá vztek. Byla to ona, kdo zavěsil, a když jí obratem volal zpátky, tak telefon prostě nevzala. Tak co ještě chce? Stejně tu hádku vyprovokovala těmi svými přiblblými otázkami ona. Ta kráva mu ujela. To uznává. Ačkoli si o to fakt koledovala. Ale kdyby měla alespoň trochu smyslu pro humor a hned se neurážela… Mohla z toho vytřískat ty plavky, co se jí tak líbily. Možná i nové boty.

   „Pardon, přeslechla jsem vaši odpověď. Patrně volíte bod dé, na otázku nechci odpovědět. Dovolte mi prosím ještě jednu, závěrečnou otázku. Máte přítelkyni?“

  „Jistěže,“ procedil mezi zuby už zcela naštvaně.

  „Promiňte, je mi líto, ale tuto odpověď systém již nenabízí. Děkuji za váš čas a přeji vám hezký den.“