Konzumní přístup k životu souvisí s moderní dobou a jejími výdobytky. Naše civilizace si zvykla na přehršle věcí, které ve skutečnosti nepotřebujeme. Jsme zahlcováni výrobky, jejichž jediným účelem je jednorázové uspokojení, anebo probuzení umělé spotřebitelské touhy. Koupit, spotřebovat a koupit znovu. Čím rychleji se tento proces opakuje, tím více si "byznysmeni" mnou ruce. Jakoby se lidé měli řídit heslem: Po nás potopa!
Česko se teprve začíná probírat z transu ortodoxního konzumního vyznání. Avšak není se čemu divit, když nám trh nejdřív ztěžkl katalepsií komunismu a potom dorazila náhlá euforie volného trhu s neuvěřitelnou letargií zákonů. Vlna všech možných produktů ze západu se na nás tehdy vyvalila se vší svou podmanivou silou.
A my jsme byli jako děti, které nadchne každá nová hračka. Jako náměsíční jsme hltali americké filmy, fastfůdy a drinky a zřizovali nákupní krabice na pokrajích měst. Během této historicky zamlžené „po sametové“ doby byla většina domácích podniků doslova za babku rozprodána. Náš slavný průmysl se ocitl ve slepé uličce neschopnosti konkurence. Martýrium národní privatizace překonala jen chabá torza prvorepublikových gigantů. Řemeslná soběstačnost měst a vesnic klesla na tak nízkou úroveň, že už se začínají ozývat hlasy i objevovat lidé, kteří se vracejí k řemeslům a prodávají své výrobky ve svém regionu.
Mnoho lidí si sice zvyklo na výběr přehršle zboží a nedokáže si už život představit bez víkendové procházky do hypermarketu, ale většina jich tuší, že to není to pravé ořechové, a že to zkrátka procházku po lese nenahradí tak dokonale. Přesto je tu generace, z nichž někteří si uvědomují nebezpečí globalizace a chápou rizika spojená s monopolem, ale už méně z nich si dokáže připustit, že drtivá většina lidí chtě nechtě stále ještě ty supermarkety podporuje.
Lidé jsou v dnešní době totiž bezpodmínečně závislí na dodávkách potravin a zboží zvenčí. Já vím, řeknete si, taková už je doba, to je holt evoluce volného trhu. Jenže problémem je, že hrubě upadá kvalita výroby, která se přesouvá na východ a na západě se neúměrně zvyšuje procento služeb. Mnohým zemědělcům u nás se nevyplatí prodávat a nebýt státních dotací, nezbyl tu ani jeden.
Vezme-li člověk rozum do hrsti a pochopí zákonitost systému obchodních řetězců a vlastně všech velkých společností, pak zjistí, že mamutí korporace se opravdu ke svým dodavatelům a nakonec i k odběratelům chová jako obchodní velmoc. Když už to rozumem analyzuji, zjeví se mi tato síť řetězců více méně v temných odstínech nekvalitního zboží. Ať už posuzuji kvalitu nebo přístup k zákazníkovi, tak musím dát jednoznačně přednost všem malým a středním před velkými a nenasytnými. Jistě, je tu ještě pro většinu nejdůležitější hledisko ceny, ale já nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci z Číny, ani tak hladový, abych jedl zeleninu bez chuti nebo vajíčka bez barvy. Zkuste opravdu domácí suroviny z vašeho regionu a poznáte rozdíl na první pohled.
Těžko lze ještě rozumem dohlédnout, jaký další průběh konzumní společnost čeká, neboť je vše v našem systému spojeno se vším a bude hodně záležet na spolupráci a vzájemné mezinárodní rivalitě. Ale dovolím si tvrdit, že síť našich obchodních řetězců je provázaná jako vlákna pavučiny, které upředl velmi hladový euro-americký pavouk.
