Osud

Každý jsme jedinečné svobodné ego. Jedinečný charakter nás poutá k osudu. Proto se svévole stává otrokem zvyku. Pod slupkou ega jsme všichni stejní. Stejný kořen nás poutá k Jednomu zákonu. Tak se sebevzdání stává svobodou Univerza.

Svévole charakteru je Tvým osudem.
Vyrovnání osobnosti je Tvou svobodou.

Osudové situace existují pouze díky našemu charakteru. To, kdo jsme a rezidua toho, kým jsme byli, utváří náš osud i poslání. To, co jsme vnitřně prožívali v minulosti anebo právě prožíváme v přítomném okamžiku, se realizuje jako vnější realita neboli budoucí danost osudu.

Osud vzniká tím, že jsme v minulosti něco udělali špatně - tedy jsme to nevyrovnali. Čím větší provinění proti zákonu Univerza, tím horší důsledky sklízíme v životě. Osud se projevuje tak, že nám připravuje podobné situace ve stejném okruhu lidí, u kterých jsme v minulosti udělali chybu, abychom se poučili a zachovali se správně - tedy vyrovnali vinu minulosti. Čím víc se takovým situacím vyhýbáme, tím větší množství nám jich osud přichystá a tím těžší bude je vyřešit. Proto je důležité pracovat na sobě a vyrovnat charakter, protože když se pak vyrovnáni do osudové situace znovu dostáváme, můžeme ji vyřešit konečně správně. Tak narovnáme minulost skrze přítomnost.

Mnozí by rádi změnili svůj osud, ale samotné chtění k tomu nestačí. Nepomáhá ani pomoc z venčí, spíš se tím jen prohlubuje a oddaluje možnost řešit své dluhy. Zpravidla totiž pomáhají ti, kteří stále nevyřešili své dluhy a raději řeší dluhy jiných, protože je vždy jednodušší radit a pomáhat druhým, než poradit a pomoci sobě. Když radíme a pomáháme druhým, posuzujeme věc většinou podle vlastních zkušeností, které se nemusejí shodovat s tím, komu pomáháme. Proto je pro pomoc bližním důležitá znalost univerzálních zákonitostí, nikoliv znalost osobních zkušeností. Poznat sebe a pochopit svou temnotu a osudovost je Vaším životním úkolem. Někdo moudrý Vám může ukázat směr a cestu, ale jít a pracovat na sobě musí už každý sám.

Každý máme kolem sebe zrovna takové duše a situace, jaké potřebujeme pro svůj vývoj. Protože přicházíme na zemi s určitým karmickým zauzlením, není náhoda, kde, kdy a komu se narodíme. Takto se z nezrozené univerzální duše stává jedinečná duše, vázáná k určité karmické minulosti. Zpravidla jsou našimi nejbližšími právě takové duše, s kterými řešíme společné chyby a hříchy minulých životů. Osud nám dává opakující se příležitost chyby napravit a hříchy vyrovnat.

Situaci, která je osudová nejde změnit. Negativní lidé a emoce s nimi spojené budeme stále prožívat. Můžeme jen změnit úhel pohledu a sebe sama tak, že nás jejich negativita nevyvádí ze svého středu, ale rozpoznáváme v negativních situacích a lidech bližních naše vlastní vnitřní napětí a rozpory. Život se pak stane knihou osudu, kterou budeme umět číst a jednat dle zákonitosti Univerza - tedy konat nekonáním.

Osud nás dříve či později tlačí k vyrovnání.
A pokud nás nedonutí osud, nutí nás smrt.