Farmaceutická Pavučina

Protiklady se vyostřují a rozdíly mezi lidmi ve světě jsou čím dál vyhrocenější. Zatímco na jedné straně pomyslné houpačky světových sil můžeme vidět zubožené národy bojující o holý život, hladovějící děti a ženy, kteří si nemohou dovolit ani základní lékařskou péči, a jejich muži umírající ve válkách. Na straně druhé se nám zjevuje společnost žijící v nadbytku, jejíž děti trpí nejrůznějšími civilizačními chorobami, ženy jsou tu mnohdy emancipované a dávají spoustu peněz na zaručeně pravé kúry nehynoucího mládí a moderní muži jaksi ztrácejí své mužství – čímž dochází k přerozdělení rolí, prozatím se projevující velikým chaosem v rodinných a mezilidských vztazích celé západní společnosti.

Pojetí rodiny, stejně jako pojetí státu se v Evropě nachází ve stavu, který by se dal přirovnat ke zpackanému guláši, do nějž nešťastný kuchař přidal příliš mnoho ingrediencí. Někde se nám ztratila nit vedoucí nás k příčinám všech těchto událostí, které nakonec vedly k vyhrocení světové války ve všech oblastech lidského života. Jedním z mnoha příkladů je zdravotnictví, protože státní složky slouží již mnohá léta jako barometr společnosti.

Asi každý zažil, že ho něco bolelo a šel s tím k lékaři. Když přijdete k doktorovi, například, že Vás bolí záda, tak Vám lékař předepíše lék, který otupí Vaše smysly, abyste pokud možno nevnímali bolest a odpočívali. Jak prostičké. Bolest je pryč. Důsledek byl odstraněn chemickou cestou, nebo rovnou odřezán cestou chirurgickou. Ale po příčině se ptá málokterý doktor. Lékař je vlastně člověk, který Vás má vylekat a pošle Vás do „lekárny“ pro nějaký ten „lek“.

Ačkoliv každý doktor musí dlouhá léta studovat, ani fakulta mu nezaručí, že bude schopen rozpoznávat příčiny chorob. Na základě diagnózy je zpravidla schopen rozpoznat a nakonec i tedy léčit vždy jen vnější důsledky nemocí. Ovšem, existují a vždy existovaly světlé výjimky z tohoto pravidla, ale je jich dodnes jako šafránu. Avšak drtivá většina lékařské obce se striktně řídí zajetými kolejemi bez přípustných výhybek. Těmito cestami mám na mysli především farmaceutika. A protože vyrábět léky je velmi výnosný byznys, tak se i lékařství stává nakonec chtě nechtě byznysem převlečeným za lékařskou péči.

Nechci však nijak urazit lékaře a mediky, kteří ctí lékařskou morálku a berou svou práci spíše jako poslání, než jako byznys. Nechci se dotknout ani těch doktorů, kteří prostě dělají svou práci, tak jak je to naučili jejich učitelé a sama praxe. Nakonec je každá pomoc dobrá, a když nemocnému člověku teče do bot, rád si nechá ulevit od důsledku své choroby od skutečného profesionála. A pokud nepomůže doktorské lekání, tak i léčitel se tomuto člověku náhle zdá jako vhodná alternativa. Tyto rozpory však souvisí více se současným stavem naší západní společnosti jako celku a jejím morálním úpadkem, než s čímkoliv jiným. Každý jednotlivec si sám za sebe musí sáhnout do svědomí a upřímně si odpovědět na otázku: jaké jsou příčiny toho, co do důsledku zažívám jako nemoc? Tyto příčiny můžeme najít vždy nejdříve v nevyrovnané mysli pacienta, až poté v duši a potom se teprve projeví důsledky těchto příčin ve fyzickém těle.

Ovšem to, co mne opravdu znepokojuje, je celý ten byznys jménem farmaceutický průmysl. Je obecně známý fakt, že spoustu léků nejen že potlačuje důsledky nemocí, ale vyvolává nežádoucí vedlejší účinky a tudíž jiné nemoci, které je třeba zase léčit dalšími léky, které mají zase jiné vedlejší účinky atd. Takže se nemocný člověk dostává do bludného kruhu mnoha léků, jejichž účinek na zdraví člověka je mnohdy velmi diskutabilní. Farmaceutika v současné době zcela bezkonkurenčně ovládající trh se zdravím lidí. Bylinky či alternativní medicína je sice na vzestupu, ale málokterý doktor Vám ji doporučí, natož předepíše. Farmaceutické korporace ve velkém korumpují lékaře a poskytují jim rozličné výhody, aby nemocným předepisovali právě jen jejich léky. A tuto pavučinu farmaceutických korporací drží pohromadě uměle udržovaná nevědomost a strach ze smrti a nemoci obyčejných lidí.