Médii proběhla zpráva, která vyvolala debatu mezi čtenáři fantasy. Autoři nového seriálu z prostředí Tolkiena světa, který natáčí Amazon, hledají komparz pro „nahé“ scény.
Nějaké dva roky jsem svůj blog zanedbával. Upřímně – neměl jsem chuť se do psaní pouštět a pokud mě něco oslovilo tak, že by to za pár řádků stálo, dokázaly to přebít jiné podněty a činnosti. Teď si ale říkám, že hodit pár myšlenek na papír (no dobře, tak na obrazovku) mi trochu chybělo.
K návratu mezi aktivní bloggery bych chtěl využít svého nedávného znovuponoření do fantasy světa J. R. R. Tolkiena. Když jsem v létě pro své kamarády uspořádal přednášku právě o autorovi Hobita, Pána prstenů a Silmarillionu, vrátil jsem se v mysli po letech do časů, kdy jsem se učil elfské písmo, četl příběhy z Prvního věku a pamatoval si, jak po sobě šli vládci Númenoru. K letošním jmeninám jsem si nechal nadělit Pád Gondolinu. No a když člověk uváží, že Amazon právě chystá velkolepý seriál z Tolkienova světa, tentokrát z Druhého věku, kdy zemi vládli Dúnadané a Středozem sužoval Sauron, neexistuje snad lepší načasování.
Sex podle Tolkiena?
Médii přednedávnem proběhla zpráva, která vyvolala debatu mezi čtenáři fantasy. Autoři seriálu z dílny Amazonu hledají komparz pro „nahé“ scény. Dále je do natáčení zapojena Jennifer Ward-Lealand, jejíž profese by se dala nejlépe shrnout jako „koordinátorka starající se o tělesné a duševní zdraví herců při natáčení erotických scén“. Tyto skutečnosti vedou k logickému závěru: V adaptaci téměř výhradně asexuálního díla se objeví sex, možná i orgie. Takové závěry samozřejmě vzbuzují kontroverzi – Tolkien se jakožto autor „high fantasy“ vyobrazování sexuality vyhýbal a ač některé pasáže sexualitu implicitně předpokládají (zplození Diora smrtelníkem Berenem a elfkou Lúthien, nevědomý incest Túrina Turambara a jeho sestry Niënor, rychlé množení skřetů), nikdy se v jeho dílech neobjevuje explicitně sex a nahota. V několika následujících odstavcích bych se – nejspíš v nesouladu s obecným míněním – chtěl pokusit ukázat, proč se nemusí nutně jednat o špatné rozhodnutí.
Předně je třeba říct, že žánr fantasy skýtá různé možnosti pojetí. V kontrastu s Tolkienem, jehož dílo se zabývá tématy jako vznešenost, nesmrtelnost, pád člověka, vykoupení a osobní odpovědnost, stojí například Martinova sága Píseň ledu a ohně [dopřejte bohové Martinovi dostatek zdraví a inspirace k tomu, aby byla jednoho dne zdárně dokončena – pozn. pisatele], která je na řadě stran sexuálně explicitní a zcela běžně se v ní souloží a znásilňuje. Nelze říct, že by jedno pojetí bylo samo o sobě lepší než to druhé. Pro každý svět se ale jedno z nich hodí více. Nikdo z čtenářů Tolkiena nechce číst o tom, jak spolu v lothlórienských hájích pod vzrostlými mallorny souloží Celeborn s paní Galadriel. Ačkoliv čtenář cítí, že něco takového se dost dobře může dít, Tolkien se bez toho obejde a nepotřebuje ani naznačovat. A obešel se bez toho i Peter Jackson, když Tolkienovo monumentální dílo převáděl na plátno.
Myšlenka vnesení sexu do jeho světa je tedy jeho čtenáři po zásluze vnímána kontroverzně. Pokud si však ponecháme otevřenou mysl a zamyslíme-li se, můžeme dojít k zajímavým závěrům. Když říkám, že rozhodnutí ukázat v seriálu nahotu nemusí být nutně špatné, mám tím na mysli to, jak může vyobrazení sexu výslednému dílu prospět.
Rozkoš před zánikem světa
Zde bych chtěl uvést, že prakticky nikdo – kromě lidí, kteří se na seriálu podílejí a kteří jsou vázáni mlčenlivostí – neví, o čem seriál vlastně bude, kdy konkrétně v Druhém věku se bude odehrávat a ani to, jak to s vyobrazováním nahoty vůbec je a co všechno diváci přímo uvidí. Pokud se mluví o orgiích – jako například v tomhle videu, které mě k sepsání tohoto článku přímo inspirovalo – hovoří se o nich jako o možném vyobrazení úpadku Númenoru a jeho vládců. Pro ty, kteří nejsou do dějin Tolkienova světa úplně zasvěceni, si dovolím krátké shrnutí:
Když byl na konci Prvního věku poražen první temný pán Morgoth, dostali synové jasného Eärendila, který byl potomkem elfů i smrtelníků, na výběr, zda chtějí být považováni za elfy či lidi. Elrond, pán Roklinky z Pána prstenů, si určil, že chce být považován za elfa. Naproti tomu jeho bratr Elros se rozhodl být člověkem. Za to, že lidé v Prvním věku pomáhali elfům v beznadějném boji proti Morgothovi, jim byl bohy darován ostrov v západních mořích nedaleko Zemí neumírajících, který byl nazván Númenor. Númenorejci byli požehnáni dlouhým životem (Elros, jejich první král, dosáhl věku 500 let) a ve své nové vlasti žili zpočátku blaženě. Od bohů obdrželi jen jeden zákaz – plavit se dále na západ do Zemí neumírajících. Ač se Númenorejcům dařilo a žili v moudrosti a kráse, později zpychli, stali se žádostivými bohatství, kolonizovali Středozemi a začali otevřeně zpochybňovat zákaz plavení se na západ a volat po nesmrtelnosti jako po daru, který jim byl nespravedlivě upřen. Králové Númenoru se odcizili elfům a začali pronásledovat jejich přátele. Tím, jak mezi nimi rostl neklid, začal se zkracovat i jejich život. Pětadvacátý panovník, král Ar-Pharazôn, se označoval za pána světa a vytáhl do Středozemě do boje proti Sauronovi, protože nestrpěl konkurenci. Sauron se mu zdánlivě podvolil, král si jej odvezl na Númenor a zde Sauron během krátké doby obrátil Númenorejce (kromě hrstky věrných) na temnotu – přiměl je uctívat Morgotha a vykonávat lidské oběti. Nakonec se Ar-Pharazôn, ponoukán Sauronem, vypravil s flotilou na západ k Zemím neumírajících, aby bohům vyrval nesmrtelnost. Toto porušení Zápovědi nakonec způsobilo zánik Númenoru a říše skočila na mořském dně. (Pro více detailů doporučuji oddíl „Akallabeth“ v Silmarillionu nebo sekce věnované Druhému věku v Nedokončených příbězích.)
Když se řekne „úpadek“ nebo „dekadence“, řada lidí si představí společnost, která nepřikládá žádný smysl morálním či estetickým hodnotám. Nejedná se o nic výjimečného. Autoři, kteří jsou v Česku spojováni s dekadencí, pořádali bujaré večírky ve vile na Olšanech. Dekadentní šlechta se – alespoň podle zkazek – někdy oddávala extravagantním hostinám a orgiím. Orgie pořádali také cestující na vícegenerační vesmírné lodi v Aldissově románu Nonstop, když pochopili, že se jejich čas nachýlil. Budu-li toto aplikovat na případ upadajícího Númenoru ve dnech jeho posledních vládců, nevidím v tom rozpor. Ačkoliv Tolkien se k ničemu takovému nevyjadřoval, je to podle mě logické vyústění morálního úpadku civilizace, která při vidině děsivé budoucnosti (v tomto případě vlastní smrtelnosti) obrátí svou pozornost ke smyslovým požitkům. (Určité náznaky jsou vidět od vlády mocichtivého dvanáctého panovníka Tar-Ciryatana, např. šestnáctá panovnice Tar-Vannimeldë „o vládu příliš nedbala a milovala spíš hudbu a tanec“.)
Jak může být sex mainstreamovému produktu ku prospěchu
Ačkoliv se přesně neví, jaké události bude seriál Amazonu vyobrazovat, dá se předpokládat, že vzhledem k zasazení do Druhého věku bude právě Númenor a jeho pád středem pozornosti. Je možné, že se tímto článkem jen pokouším chytit vítr, protože téměř nikdo neví, jak budou nahota a sex v seriálu pojaty. Řadu příznivců Tolkienových knih a Jacksonových filmů by jistě nepotěšilo, kdyby byly použity pouze jako prostředek ke zvýšení sledovanosti, jak tomu bylo u Hry o trůny nebo třeba u staršího Říma z produkce HBO. (No dobrá – zrovna v případě Hry o trůny je sexem značně prolezlá i předloha.)
Nabízí se samozřejmě možnost, že nahota bude vyobrazena jako ilustrace intimity, neboť sex je přirozeným projevem partnerské lásky. Dobří filmaři se k tomu ovšem nemusejí uchylovat a celá tahle myšlenka páchne prvoplánovostí. Zaráží také, že filmaři hledají pomocí inzerátů komparzisty, kteří se nebojí svléknout. Když se za takovým účelem hledá komparz, vypadá to spíš na bordely a orgie než na intimní vztah. Pokud se přesto jedná o poslední možnost, budou mít tvůrci nesmírně těžkou úlohu vyobrazit sexualitu tak, aby nepůsobila samoúčelně a někam výsledné dílo posunula.
Tím se vracím k tomu, jak by tvůrci měli se sexem a nahotou zacházet. Pokud se totiž vydají cestou právě oněch bordelů a orgií, nezbývá než doufat, že takové scény nebudou sloužit jen jako vábnička pro navýšení sledovanosti, ale jako ilustrace úpadku pozdního Númenoru. A v tom bude pozice filmařů zatraceně těžká a vyobrazit takto sex nebude jednoduché. Žijeme ve světě, ve kterém totiž – částečně i vinou seriálové tvorby – vnímáme sex jako smyslové povyražení spíš než jako projev lásky nebo na druhé straně zkaženosti. Jako bychom o sexu zapomněli přemýšlet a vnímat ho jako ilustraci.
Mám-li uvést jeden pozitivní příklad za všechny, může nám posloužit třeba filmová verze Draculy z roku 1992, kterou natočil Francis Ford Coppola. Přestože je film po dějové stránce výrazně věrný předloze Brama Stokera, vyskytují se v něm i nepůvodní témata. Jedním z nich je důraz na sexualitu jako projev chtíče, v tomto případě zvráceného a přesto jakýmsi způsobem pochopitelného. Pokud člověk navíc přičte úžasnou výtvarnou stránku filmu, působí Coppolův Dracula jako meditace nad láskou, utrpením, věčností a smyslností. V tomto ohledu přidání sexuálních motivů filmu prospělo.
Co můžeme očekávat?
Německý filosof Martin Heidegger ve svém souboru přednášek Co znamená myslet? uvádí, že prvním krokem myšlení by mělo být uvědomění si, že jsme až dosud nemysleli. Byl bych nesmírně rád, kdybychom si právě díky chystanému seriálu uvědomili, jak málo jsme dosud o některých věcech přemýšleli – zde konkrétně o tom, co pro nás tělesné splynutí vlastně znamená a co znamená z hlediska společenského.
Přestože mám velká přání, zůstávám spíš skeptický k tomu, jak se tvůrci k celému problému nakonec postaví. Přestože jsem fanouškem George R. R. Martina a seriálové podoby jeho díla, musím říct, že bez sexuálně explicitních scén ve Hře o trůny bych se obešel. Nepřidávají – snad až na výjimky, které se týkají vývoje postav jako Daenerys nebo Sansa – nic podstatného. Rád bych věřil, že se autoři seriálu z Tolkienova světa nevydají touhle cestou, nicméně můj pohled na svět je spíš pesimistický, a tak budu očekávat spíš to špatné – jen tak se můžu nechat příjemně překvapit.
Držím nám, Tolkienovým příznivcům a čtenářům, palce.
