Černý den české internetové subkultury. Končí fejkový Ovčáček a CaryMaryFuck

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 2018 se zapíše černým písmem do dějin českého internetu. Ne že by se stalo něco kdovíjak zásadního či snad katastrofálního.

Spíš naopak, Evropský parlament odmítl směrnici o autorském právu ve stávající podobě. Den měl ale i svou méně příjemnou stránku, ta se však většiny uživatelů nedotkne. Lidé, kteří si na internet chodí přečíst zprávy, pochlubit se fotkami dětí a nechat si poradit, co s oparem, nebudou oněmi dvěma událostmi nijak zasaženi. Zato uživatelé, pro které je internet víc než jen místem, kde si člověk může přečíst pár zajímavostí a zanadávat si na politiku, je pocítí více.

Svou činnost ukončil fejkový facebookový profil prezidentského mluvčího Jiřího Ovčáčka, který si za dobu svého působení  získal desetitisíce příznivců parodováním rétoriky Zemanova hradního panoptika. Není přesně známo, proč fejkový Ovčáček svůj profil zrušil. Oficiální vyjádření jsem nikde nenašel, několik diskutérů na FB hovořilo o tom, že svou činnost ukončil dobrovolně. Někteří zmiňovali, že již nedokázal skutečného Jiřího Ovčáčka parodovat tak, aby bylo poznat, co je parodie a co je autentickým projevem Zemanova dvorního šaška. Buď jak buď, pro řadu českých uživatelů Facebooku tím končí projekt, který dokázal své příznivce nesčetněkrát pobavit a oponenty leckdy i dokonale zmást (vzkazy těch, kteří profil považovali za autentický, jeho provozovatel často sdílel k pobavení lumpenkavárenského publika).

Druhým profilem, který na červencový státní svátek ukončil svou činnost, byl legendární YouTube kanál s názvem CaryMaryFuck. Pokud vám tento název nic neříká, možná vám bude povědomá alespoň jeho „tvorba“. Činnost – a nutno říct, že společensky nesmírně prospěšná činnost – anonymního uživatele CaryMaryFuck spočívala ve vybírání a nahrávání nejbizarnějších televizních vystoupení, ať už jde o devadesátkové pořady TV Nova (Kolotoč, Rande či Do-Re-Mi) nebo publicistické pořady z dílny TV Regina. Jádro kanálu tvořily záznamy z nočních věšteckých a soutěžních relací (Volejte věštce, Ezo.TV, Sexy výhra), které dokonale ilustrovaly hloupost jak samotných pořadů, tak často i jejich naivní klientely, jíž nečinilo problém utrácet tisíce korun při čekání na přepojení do studia.

Během jedenácti let existence „kanelu“ se diváci mohli setkat s bizarními moderátory televizních věštíren (kultovní bubínkář Vlastík Plamínek, žoviální Stanley Bradley, Aleš Fajx věštící z mísy čisté vody, romská kartářka Jolanda s neortodoxním přístupem k české gramatice či věčně podrážděná Jana Demeterová) a také s nejrůznějšími volajícími, u kterých člověk nejednou pochyboval, zda to opravdu myslí vážně. Legendami se stali žena volající Vlastíkovi Plamínkovi jen proto, aby ho upozornila na špatně učesané vlasy, věčně vzrušený divák Marek nabízející sex moderátorce Jitce či mladík, kterého svědí koule, protože „fetoval nějaký sračky“. V pozdějších letech na kanálu přibývala videa, která jsou pro řadu diváků esencí devadesátkové trapnosti – tak se na scénu dostali panicové v Rande snažící se zaujmout slečnu příšerným tancem, rozdivočené babičky v Kolotoči a soutěžící v Do-Re-Mi, kterým kromě pěveckého talentu chyběla především soudnost.

Vedle samotného obsahu zaujal Čáryfuk také naprosto neotřelým způsobem referování o tom, co se ve videích vlastně odehrává. Kromě názvu, který sám o sobě dokázal leckdy potrhat bránici (namátkou třeba „Kompletně Najebaný Vlastík Plamínek Solí Nálož Velehoven“ nebo „Z Dobrovolníka Z Publika Vypadly Nehorázný Sračky“ – Čáryfuk používal zásadně poangličtěný pravopis „Všechno Velkým“), zkultovněly i značně vulgární popisy videí, stejně jako specifická slovní zásoba a přezdívky, kterými protagonisty videí častoval. Tak se z moderátora Kolotoče Pavla Poulíčka stala „Učesaná prdel“ a ze soutěžících v jeho pořadu „retrokrůty“, a uvaděči věšteckých a telefonických soutěžních pořadů byli „kvízpíča“, „kvízčubina“ nebo „astrokurva“. Tímto způsobem dokázal správce kanálu CaryMaryFuck nejen demaskovat zlodějský koncept těchto pořadů, ale také jej vulgárním způsobem dobře vystihnout a navíc kolem něj vytvořit i určitý kult. A když kult, tak se vším všudy – fanoušci to milují, nezasvěcení jedinci to absolutně nechápou.

Nabízí se otázka, proč se vůbec kolem něčeho takového dokáže vytvořit komunita fanoušků, když se vlastně jedná jen o exponovanou zlodějinu, na kterou se nabalila kupa sprosťáren. Odpověď zní, že právě tahle forma lidské jinakosti působí fascinujícím dojmem. O internetových exotech a „extrémních“ uživatelích by se dalo mluvit hodiny a snad se o nich také jednou rozepíšu. Sledování videí, ve kterých parta dementů volá do studia s hloupými dotazy a nechá se v přímém přenosu okrást provozovatelem soutěže, je alespoň pro mě mementem, že na tom ještě pořád nejsem tak špatně. No a taky mě to baví – po náročném dni si nebudu pouštět filmy Ingmara Bergmana, ale zabrousím do vod internetového bizáru. Ztráta kanálu CaryMaryFuck pro mě znamená značné promazání playlistu „Exoti, hovadiny, a bizarnosti“, který si sám na YouTube už delší dobu pěstuju, a z představy, že už možná nikdy neuvidím alkoholická vystoupení Pavla Trávníčka či Sumce s pozitivním čipem v Rande, mám docela smutný pocit. Čáryfuk naštěstí oznámil, že obsah původního kanálu bude nahrán na jinou platformu, ale na YouTube měl člověk aspoň všechno tak nějak pohromadě a jinde už to nebude ono.

Čáryfuk totiž svůj kanál nezrušil sám. YouTube nedávno zavedlo nový systém kontroly obsahu a některá z videí byla shledána závadnými – kvůli „sexuálnímu“ obsahu (rozuměj vyzývavě se pohybující žena ve spodním prádle) a právě vulgaritám. Na svém facebookovém profilu Čáryfuk píše, že nezapadá do současné YouTube komunity, která se točí především kolem youtuberů jako Fatty Pillow nebo Jirka Král. Je trochu paradoxní, že zrušením kanálu CaryMaryFuck se YouTube zbavilo významné složky české bizarní tvorby. Jednalo se však o bizarnosti nevinné, vtipné svou absurdností. Skutečný bizár, který představují narcističtí youtubeři a který není zábavný, ale jen k uzoufání hloupý a trapný, zůstává. A to je pro mě víc rána než smazání videí, která nejspíš později najdu jinde. Čekají nás smutné časy.