Pupík, šprtat se a pilulky aneb Slova, ze kterých mě mrazí

Nedokážu si to racionálně zdůvodnit. Jsou slova, která nemůžu slyšet a ani vidět v psané podobě. Když na to dojde, většinou se zachvěju a obličej se mi zkřiví v nehezký škleb.

Abychom předešli nedorozumění - nejde mi o novotvary a patvary, které jsou většinou zdrobnělinami, výpůjčkami z angličtiny nebo prostě rádobyvytuněnými tvary již existujících slov. Názory na výrazy jako lowískovat, ahojky, čawes, milunkat a desítky dalších jsou v rámci kritických komunit většinou stejné. Těmito se zabývat nehodlám. Jde mi o (většinou) zcela normální slova, která mi z nějakého neznámého důvodu připadají zvrácená a odpudivá.

Nevím, zda existuje nějaká psychologická teorie, která by vysvětlovala, proč jistá slova působí na nervovou soustavu takovým způsobem - a proč na každého člověka takto působí jiná slova. Jak uvidíte, některá tak působí zvukem, jiná tím, že jsou prostě (aspoň podle mě a podle toho, na co jsem zvyklý) použita nesprávně.

Pupík, pupek - pokud tu část těla nemusím jmenovat, raději se tomu úplně vyhýbám. Nevím proč.

Ta citrona, ta pomeranč, ta párka, ta dorta - je zvykem u nás v kraji, alespoň v nářečí "po našymu", občas používat jiné rody než v češtině (podle polského vzoru). Tenhle model pak někdy přechází i do místní hovorové češtiny. Pro mě tahání za uši.

Nasyslit - poprvé jsem se s tímhle výrazem setkal tuším v některém z knižních dílů Harryho Pottera. Nelíbí se mi. Přijde mi nechutný.

Šprtat se - nevím, proč se pro učení do školy musí užívat takového mrzkého slova. Raději použiju "šrotit se". Kombinace souhlásek "šprt" mi prostě vadí.

Hobojka, ta hoboj - od mala jsem považoval slovo "hoboj" za podstatné jméno mužského rodu, což taky je. Poslední dobou se ale u nás v orchestru setkávám s jeho ženskou variantou a zdrobnělinou "hobojka". Hoboj je moc krásný nástroj s pěkným tónem, takže k němu ta ženská jemnost sedí, ale prosím vás, raději "ten hoboj"...

Pilulky - slovo, které jsem snad nikdy nikoho neslyšel použít v běžném hovoru, ale o to častěji se s ním setkávám v dabingu amerických filmů. Proč "pilulky"? Proč ne prostě "prášky", "tabletky", "léky"?

Počítačová myška - největší záhadou mého hejtrství je pro mě má nenávist k počítačové "myšce". Přijde mi zvláštní, proč někdo používá pro označení té věci, co díky ní pohybuje kurzorem po obrazovce a na které není roztomilého vůbec nic, zdrobnělý tvar. Pikantní mi to přijde u ajťáků, u kterých bych takovou útlocitnost neočekával. Nevím, fakt nevím, proč nesnáším "myšku". Pro mě je to "myš".

Vepřové s bramborem, s knedlíkem - proč jen s jedním? Já bych si jich k tomu masu a obloze dal víc než jen jeden... Dobrá, "jeden knedlík" může znamenat celou šišku. Árgh, další nechutný výraz: šiška salámu, šiška chleba, šiška knedlíku.

Slánka - raději "solnička".

Slipy - opět slovo, kterému se vyhýbám, pokud je nemusím říct nahlas.

Krmě, zlatavý mok - aneb jak mi spolehlivě znechutit požitek z jídla a sektu. Pod "zlatavý mok" se mi vkrádají úplně jiné asociace než šampaňské nebo sekt. A vlastně ten "mok" ani nemusí být "zlatavý". Každý "mok" je nechutný, pokud je takhle označen.

Opíkat - raději teda "opékat", ale ani z toho nejsem na větvi...

Jiříka z Poděbrad - nikdy jsem nechápal, proč někteří lidé skloňují jméno Jiří jako "bez Jiříka", aniž by chtěli zdrobňovat. To je jako "Karel - bez Karlíka".

Synu - opět jeden z těch výrazů, se kterým je možno se běžně setkat v dabingu amerických filmů, ale který jsem ještě neslyšel v běžném hovoru. Možná "synku".

To - zástupné zájmeno pro "lidi" - "Všechno to teď stávkuje." Nebrat. Pro mě až moc odosobněné.

Sebe sama - bez komentáře. Ještě bych si mohl u vzdělaných lidí trhnout ostudu. ;-)

Splín - uširvoucí slovo z anglického "spleen". Nevím, až budu mluvit o blbé náladě, zkusím to říct jinak...

Konzert, drez - tohle výrazivo se těší oblibě u mediálně profláklých osobností. "Neprofláklí" tohle naštěstí běžně nepoužívají.

To je výběr asi těch nejstrašlivějších slov, se kterými se občas setkávám. Na většině z nich vám určitě nepřijde nic zvláštního a neočekávám, že se mnou budete souhlasit v mém znechucení. Jsem si ale jistý, že i vy si určitě vzpomenete na výrazy, které nemůžete ani slyšet. Napište je do diskuze...