Koleno a vláda

Určitě je to důležitá souvislost - koleno prezidenta a jmenování vlády. On si je vědom, že jisté chvíle vyžadují vážnost, jak nám nedokázal při jiné slavnostní příležitosti související s korunovačními klenoty.

Co mě přitom ještě napadá? Prezident Roosvelt a ti mnozí další, kteří i přes zdravotní hendikep plnili svoje státnické povinnosti. Náš prezident zřejmě čeká na chvíli, kdy bude vypadat dobře, to je jistě důležité pro vládní perspektivu i pro pocit dobře vykonané práce. Jak rád bych mu věřil, že je motivován pouze estetickým hlediskem, pak by se jistě našli vhodní psychologové, kteří by mu to vymluvili a dokázali ho přesvědčit, že existují ještě jiné důležité okolnosti, než to, aby při tom dobře vypadal.

Obávám se ale, že problém je někde jinde. Kdyby pan prezident až do této chvíle vystupoval tak, že by jeho minulé činy nemohly být interpretovány jinak, asi bych nad tím mávl rukou a řekl - no dobrá, počkáme si. Nyní to vidím jinak. Odkládání nemá žádný praktický smysl - jednou tu vládu jmenovat musí. Že chce při tom vypadat dobře - dejme tomu, navíc by tím akcentoval, že se jedná o skutečné zranění, nikoli o útěk z nepříjemné situace. (Vidíte, jak to bylo vážné, ani vládu jsem jmenovat nemohl). Ale to již se dostáváme k možnému vysvětlení. Být před celým národem za potrefenou husu, která se ani nemůže ozvat, není moc příjemné. Odložení některých státnicky důležitých věcí má pak posloužit jako důkaz vážnosti zdravotní situace. A odklad se vždy hodí, protože lze počítat v našem politickém prostředí s bleskovou změnou klimantu, která umožní opět pracovat ze zákulisí.

A tak lze všechno konvertovat, ale nashromáždit za tak krátkou dobu tolik otazníků a vykřičníků, k tomu musí být talent, na to samotná funkce nestačí. Navíc: K čemu to? Stále se musím ptát, k čemu je tahle hra a co se tím sleduje? Stále více si myslím, že se jedná o relaxační aktivitu pana prezidenta, která mu má pomoci k uvolnění z domělých křivd.