Kalousek - básník.

Jestliže se básník občas věnuje svým (spíše neutěšeným) financím a dovolí si na toto téma i obecnější úvahy (např. Durych), tak asi není nic špatného na tom, že se finančník zapomene a věnuje svou energii uměnám básnickým

Heidegger by měl radost - vždyť "básnicky žije člověk." A ačkoli ministr neměl v úmyslu se nějak odhalit, člověk snažící se o básnění to téměř vždycky udělá. Takže teď už konečně víme, koho máme v osobě pana ministra před sebou a pro mě to tedy není moc povzbudivé. Ministrovy koprolálie obdivuhodně zasazené do celého kontextu nepřipomenou Havlíčka ani vzdáleně, chudost a simplexnost metafor svědčí o defektu invence. Nejde tedy jen o to, že technokrat tvoří rýmy ve snaze si zašpásovat na úkor jiného, ale také o to, co nám tím o sobě sděluje.

Mám - li svůj závěr ostře formulovat až na polemické ostří, dodal bych: Kdo neumí básnit - může být ministrem, kdo básní špatně - neměl by jim být.