No, název nic moc...Ale lepší mě nenapadá. Chtěl bych jenom pár slov ke komentářům svého článku. Kritiky čtu pozorně a rozdílné názory mě neznepokují. Chápu, že mnozí mají potřebu občas napsat něco ostřejšího, frustrace jsou u moderního člověka častým hostem a internet - proč ne - může posloužit k jejich odreagování. I já se tomu nevzpírám. Mohu si psát co chci, ti co to čtou si mohou myslet a regovat také jak chtějí ( v rámci pravidel naštěstí zatím dostačujících ), a časem se uvidí.
Začnu omluvou - ano, skutečně - místo pobytu si svobodně zvolit nemůžu. K tomu přistupuje poměrně dost omezení. To jsem napsal špatně a pozorní čtenáři mě na to hned laskavě upozornili. patří jim moje poděkování a slibuji, že půjdu do sebe. V další věci však už přece jenom stále zůstávám na svém, ale snad se mi to podaří lépe vysvětlit.
Začnu citací" "proč by místní měli ustupovat ze svých zvyklostí a zákonů kvůli nějakému přivandrovalci? Pokud někam přijdu, v prvé řadě bych měl respektovat zákony a zvyklosti hostitelské země. A pokud to nejsem ochoten udělat, měl bych se sbalit a odejít zpátky".
Pokud moje myšlenky vyzněly takto - opět se omlouvám. Já to myslel tak, že člověk, který od někud přichází někam, bere sebou své vzpomínky a své zvyklosti a nedá se mu nadiktovat, aby přestal smýšlet tak jak byl zvyklý a netoužil po věcech, po kterých toužil i doma. Jak někdo napsal o těch kanibalech. Oni tu touhu v sobě mohou mít. To se nedá říct - jste zde - zapomeňte na své a přijměte naše. Jsou také obyčeje a zvyky, které jim nikdo nebere - i to povzbuzuje v člověku odvahu pokusit¨se zachovat co nejvíce z toho, na co jsem si doma zvykl. Pokud je ale nějaký ten zvyk z předchozího způsobu života pro tu společnost neakceptovatelný, tak se nikdo nemůže divit, že vznikají konflikty. Vy mnozí to chápete tak, jako by si člověk uměl poručit - jsem zde, tak se podle toho budu chovat. Dejme tomu - někdo to dokáže, jiný ne.
A teď se stane, že ona domácí kultura má jen nepřesně daná pravidla, co vlastně ten nový přistěhovalec nesmí a musí. Není tedy divu, že ten, kdo se snaží zabydlet, se pokouší uplatnit své zvyky i v novém prostředí a neuplatní jen ty, co mu společnost opravdu drtivě zakáže. Ale ty, co mu nezákáže, ty bude rozvíjet a jsou to možná postoje a zvyky, které sytí i ty tužby, které v dané chvíli projevit nesmí. A z toho vzniká problém.
A já jednoduše tvrdím, že ateismus šíření islámu pomáhá. Totiž - jak napsal jeden z komentátorů.
"Obávám se,
