Není to poprvé, co lidstvo čelí děsivé pandemii, ale COVID-19 neboli koronavirus je nepochybně ojedinělý svého druhu. Žádná jiná krize v oblasti zdravotnictví v minulosti nezachvátila celý svět jako tsunami,
přičemž v podstatě nezůstal nedotčen ani jeden kout planety.
Důvodem je to, že svět nikdy nebyl tak propojený a navzájem na sobě závislý jako nyní. Takový uzavřený a spletitý systém v přírodě nás učí, že buď samostatně zahyneme, nebo budeme společně prosperovat. Toto je silná lekce, kterou nám ukazuje krize s koronavirem.
Černá smrt, dosud nejsmrtelnější pandemie SARS, španělská chřipka, která v roce 1918 zabila kolem 50 milionů lidí na celém světě v roce 1918, byla široce rozšířeným výskytem nemoci, která hluboce zasáhla lidstvo. Nikdy předtím však nedošlo k takovému úderu, jako je koronavirus, jehož rozsah je tak široký a globální, že zachvátil všechny najednou a vmžiku obrátil naše životy vzhůru nohama.
Zákazy cestování, které okamžitě opanovaly celý svět, zamrazily naši posedlost globálního útěku bez ohledu na to kam, dokud jsme mohli utíkat. Náš pohled na peníze se od krize také změnil, což nás vede k přehodnocení našich životních priorit. Náš nekonečný konzumerismus a nutkavé hledání volného času se náhle zastavily a s největší pravděpodobností a naštěstí se nikdy nevrátí k tomu, co bylo. Budeme se muset přizpůsobit novému životnímu stylu, solidnějšímu, vyrovnanějšímu a moudřejšímu.
Válka s naší přírodou
Kromě pandemií za sebou z generace na generaci zanechaly devastaci v různých částech planety také války. Dříve se svět dělil na tábory bojující proti sobě kvůli vzájemným konfliktům: Němci s těmi, kteří byli proti Německu, Rusové s Američany, Číňané se západními obyvateli, Íránci s Izraelci.
Nyní se celý svět stal jednou vesnicí a koronavirus to dokázal. Ve srovnání s předchozími tato krize ovlivňuje celé lidstvo, aniž by rozlišovala zemi, původ, přesvědčení nebo postavení ve společnosti. Prostí lidé, vládní úředníci, manželky světových vůdců či celebrity – nikdo není vůči nákaze imunní.
Situace ukazuje celému světu, jak slabí a zranitelní lidé stojí před tváří přírody. Je to ponaučení o pokoře, když jsme dříve cítili, že realita byla v našich rukou pro naše osobní použití a že jsme měli právo zneužívat všeho kolem nás bez ohledu na ostatní.
Nic v přírodě se nestane náhodou. Současná situace nabízí lidstvu nový směr a nový výhled, protože nyní není problém zaměřen na žádnou konkrétní zemi, region nebo vůdce, jako tomu bylo v minulosti. Tentokrát proplouváme neklidnými vodami na stejné lodi a musíme si uvědomit, že jediným nepřítelem, se kterým je třeba bojovat, je naše sobecká, egoistická povaha, zdroj světové nerovnováhy.
Viry a další problémy ekosystému jsou přímým důsledkem poškození, které lidé způsobují systému přírody bezohledným a hrubým chováním, a to jak systému, tak ostatním. Ve skutečnosti jsou všechny nedílnou součástí stejného světa, který funguje jako obrovská síť vzájemně propojených ozubených koleček.
Lék pro lidstvo
V životě neexistuje zákaz požitku a potěšení. Naše touha po potěšení je tkáň naší přírody a její naplnění je právě cílem stvoření: tvořit dobro a přinášet potěšení jeho stvořením. Otázka spočívá v tom, s jakým cílem se těšíme, co je důležitější, na úkor čeho, nebo koho?
Proto, jak bolestivá a zneklidňující by se zdála pandemie, koronavirus se skutečně může stát lékem na nemoci lidstva, pokud se naučíme jeho základní lekci: jediným andělem smrti je lidské ego, a dokud se nad ním nepozvedneme, nikdy si nebudeme užívat dobrý život. Dostali jsme probuzení, abychom změnili cesty a spojili se navzájem, abychom mohli společně odhalit pozitivní sílu přírody, která se odkrývá prostřednictvím našich harmonických vztahů.
Toto odhalení, které mění svět, je důvodem k vděčnosti.
