Zdá se, že vesmír je pro Elona Muska, nejbohatšího muže světa, příliš malý. Po uskutečnění svého soukromého cestování do vesmíru je jeho dalším cílem ovládnout planetu informací.
Velkopodnikatel nabídl, že koupí Twitter za 43 miliard dolarů, protože věří v jeho potenciál jako globální platformy pro „svobodu slova“. Bude díky tomu svět skutečně svobodnější a otevřenější?
Bitva o vedení Twitteru možná právě začala. Muskův návrh a oznámení pocuchaly nervy členům představenstva společnosti, a ti již podnikají kroky, aby zabránili tomuto miliardáři ovládnout tuto populární síť.
Jestliže se kdysi sociální média a média obecně snažila udržovat zdání, že jsou platformy plurality a svobody slova, nyní je jasné, že svoboda slova je na prodej a že ten, kdo ovládá akcie, ovládá i informace.
Lidé čtou noviny, procházejí sítě, poslouchají nejrůznější vyprávění a pak věří, že si vybírají svůj pohled na svět. To je absurdní, protože svoboda slova a svobodný tisk ve skutečnosti neexistují a nikdy neexistovaly. Příběh vždy určoval ten, kdo platí, objednává „zprávy“, určuje agendu a chce ovlivňovat veřejné mínění. Tak to bylo a tak to bude.
Je vlastně zásluhou Muska a dalších bohatých lidí, kteří dnes bojují o kontrolu, že jsme pochopili, že nic takového jako svoboda slova neexistuje. Jasněji chápeme, kdo tahá za nitky a rozhoduje v zákulisí. Zatímco dříve byla řídící centra anonymní, dnes je vše transparentní a dobře víme, které noviny a která síť komu patří.
Dalším krokem, který lze očekávat, je, že se všichni bohatí spojí a budou mít plnou kontrolu ve svých rukách. I kdyby hned zítra média ovládl prezident Biden, nebo kdyby se bývalý prezident Trump, který má v současnosti zakázán přístup na Twitter, vrátil, aby zvýšil svoji aktivitu na sociálních sítích, nebo kdyby je vystřídalo tisíc dalších vůdců, nic by se nezměnilo. Nad nimi jsou zájmové skupiny, které mají kapitál ve svých rukou a které jsou ovládajícími akcionáři. Svoboda projevu tedy nemá žádnou reálnou naději.
I kdyby existovala naděje na svobodu slova, jakou svobodnou pravdu by nám média mohla sdělit? Že jsou tu a tam války? A co s tím může kdokoli udělat? Mohla by poradit, jak se dostat z problémů? Mohla by světu něco říci o jeho dobré budoucnosti?
Pravdou je, že žádnému vůdci, novinám ani síti se zatím nemůže podařit přiblížit svět k míru a usmíření. Naopak, každý sleduje pouze své osobní zájmy. A to je také důvod, že se nemůžeme přimět k tomu, abychom si připustili jednoduchou pravdu, že dobrou budoucnost lze nalézt pouze tehdy, když mezi lidmi existují vřelé a přátelské vazby. Války, které se v současné době s rostoucím egoismem či sobectvím vyostřují, nemají budoucnost; jediné, co mohou nabídnout, je naše zničení.
Aby se přerušil koloběh válek a nekonečných bojů, musí Twitter a další podobná média šířit mezi všemi živou myšlenku míru a vzájemného usmíření. Média by mohly sehrát důležitou roli při pozitivním formování veřejného mínění a vnímání reality společnosti prostřednictvím příkladů z minulosti i současnosti, které ukazují přínosy zlepšení mezilidských vztahů. Přesto se tento cíl zdá být vzdálenější než vesmír.
