Faleš a klam: zóna soumraku

Co myslíte, jakou dávku falešných zpráv jste obdrželi za tento týden? S největší pravděpodobností se to nikdy nedozvíte. Protože skutečný klam je tak dobrá napodobenina, že ji téměř nikdy není možné rozpoznat.

Na novém vrcholu falešných technologií se klam stává přirozeným a bezprostředním. Žijeme v něm, používáme jej a již se nám více neoškliví. Jedná se o přirozený zrod kultury založené na falešných hodnotách a dvojích standardech neoliberalismu.
Klam je výhodný pro elity jakožto vynikající prostředek k ovládání a odvracení pozornosti mas. Klam je však výhodný i pro nás – máme tendenci vnímat ty informace, které odpovídají našim potřebám a přesvědčením, a ne ty, jež jsou pravdivé.
Existuje vůbec něco objektivně pravdivého, když si vlády, Facebook, Google, CNN a další společně jdou na ruku? Když člověka od dětství krmí nejen prostou propagandou, za kterou je pravda snadno rozeznatelná, ale také dovednou směsí faktů a mýtů, jež je zkoordinována s realitou a navenek je od pravdy nerozeznatelná?
 

Kde je pravda a kde je lež?

Falší a klamem je nasyceno úplně všechno. Collinsův slovník označil falešné zprávy za ustálené slovní spojení roku.
Je to jako znečištění vody nebo ovzduší ve velkoměstě, kde nelze najít čistý koutek. Nepomůže dýchat přes gázu nebo se pokoušet o filtraci. Pravda a lež jsou tak propletené, že se stávají neoddělitelnými. Ne den, ne noc – ale soumrak. V takovém stavu vědomí, v jakémsi polosoumraku nyní žijeme.
Tento stav poněkud připomíná Orwella a Kafku: ve zlatých záblescích se na pozadí houstnoucí temnoty jeví stará doba jako něco zářícího, nepopiratelného. Avšak zbývá jí jen pár minut života, vadne. A při pohledu na toto divadlo se slepě odvracíme od temnoty, v níž se vlastně skrývá nový den.
Faleš je, když se minulostí odvrací pozornost od budoucnosti a když jsou v našich očích místy zaměňovány. Když volají po svobodě, která se zvrhla v konzum. Když se zastaralé a přežité, jež vyčerpalo samo sebe, vydává za úspěšné a věčné.
Pod nekonečným proudem zpráv si nevšimneme, jak se přesouvá význam a důraz, jak jsou zfalšována témata diskuse, jak jsou znovu a znovu podsouvána otřepaná témata, jak jsou pod stejným obalem pečlivě a úhledně zabaleny protiklady.

Destruktivní síla padělků

Podstatou falše je zahnívání. Když je stupeň vývoje vyčerpán, zcela se promění v okleštěné pravdy, v lež. A tato lež rozbíjí vztahy, rozkládá rodiny, rozděluje země, staví lidi na opačné strany barikád.
Které národy mají právo na sebeurčení a které ne? Kdo smí naslouchat celému světu a kdo ne? Kdo zaplavil internet hackery a boty a kdo je čistý jako slza? Kde končí svoboda a začíná anarchie? Lze donucení ke svobodě považovat za diktát? Je možné odmítnutí diktátu považovat za svobodu?
Všechny tyto otázky jsou abstraktní, protože nám chybí objektivní kritéria pro jejich řešení. Faleš znamená úplné vítězství dvojích norem, standardů, absolutně nejasnou stupnici morálních hodnot, ve které nové umělé gradace připravují lidi o všemožné orientační body.
„Není rozdíl mezi pravdou a lží, pokud ovšem tu i tu svléknete.“
  Vladimir Vysockij, „Podobenství o pravdě a lži“

Existují však i jiné otázky: proč je krize, která oficiálně začala v roce 2008, ještě stále s námi? Jaké jsou její příčiny? V čem spočívá řešení?

Ve skutečnosti se svět pomalu valí do propasti a elita si jednoduše vybírá menší zlo. A my s tím souhlasíme. Jsme srozuměni, že budeme projednávat to, co nám podsouvá, používat její náhražky, živit se jejími „pravdami“, dýchat její zpravodajskou narkózu.
Odstoupit od kraje propasti
Po této nakloněné rovině se nelze kutálet navždy. Svět sice po tisíciletí žije ve lžích, ale nyní, v dnešní globální vesnici nás lež vede ke katastrofě. Není možné hrát spolu s ní a skákat, jak píská.
Vždyť mrzačí naše vzájemné vztahy – propojení v lidstvu, jež se již cítí jako jediný celek. Následky se proto dotknou všech.
Přesto se však můžeme vzpamatovat a od okraje propasti odstoupit. Bez veškerých revolucí, marných ústupků a kompromisů se začít navzájem přibližovat, podporovat jeden druhého, vytvářet zdravou atmosféru, zdravé sociální vazby a vztahy. Nehledě na rozdíly, společně navazovat spolupráci na rovnocenném základě a při zachování své jedinečnosti dosáhnout jednoty a harmonie. Právě kvůli tomu kabalisté po staletí vyvíjeli svoji metodiku, která je dnes přístupná všem.
A pak z našeho života navždy zmizí všemožné klamy. Zmizí samotný základ jejich existence. Křehký systém kontroly a umělé vyvažování ustoupí skutečné rovnováze, shodě, v níž se rodí pravda.
A pravdou je to, co je mezi námi, když žijeme jako jedna rodina.
A byl večer a bylo jitro…