Z k á z a – pohled z dálky i z blízka

  Když jsem z jara nafotil Šumavské pohoří od Plesného k Trojstoličníku a doma záběry zvětšil, bylo mně smutno, skoro až do pláče. Vypadalo to na kosmickou katastrofu a ne jenom na napadení stromů kůrovcem. Je pravda, že na hřebenech byla ještě navátá spousta sněhu, který kryl přízemní vegetaci.  

Umínil jsem si, že jakmile přijde teplé jaro, vydám se na místa zkázy, která jsem viděl z dálky. Člověk míní a počasí vše změní. Letošní zima byla dlouhá a divná. V době, kdy v údolích měli kvést pampelišky, padal na hřebenech sníh. Při prvním pokusu navštívit tato  místa jsem zabloudil, zahnal mě domů déšť, a až na druhý pokus jsem se dostal pod vrchol  Trojmezí a zaznamenal rozhraní „života a smrti“. Z těchto míst je nádherný pohled na okolní hory Šumavy a její krajinu. Při zpáteční cestě jsem se držel horské říčky Jasná, která mě dovedla až k soutoku se Studenou Vltavou a do vesničky Stožec