Kdo nekrade, šidí svojí rodinu …

Socialistické  hheslo,  které  možná  platí  dodnes.  Sice  při převlékání kabátu  v roce 1989 jsme  přísahali  na  Letenské  pláni,   že  u  nás  zvítězí  pravda  a  láska  a  o  zlodějích  se  tam  nikdo  nezmínil.

Začalo  se  slibovat,  hlavně, že u  nás   budou  za  dvacet  let  mzdy   jako v Německu,  důchodci  budou  dostávat dva důchody  navíc  jako v v Rakousku. V podstatě  bylo  řečeno, že   mzda  bude  zasloužená.   „Když  budeš  blbej,  půjdeš k lopatě“.  Řemeslníci dostanou  mzdu  podle  kvality odevzdané  práce  a   vysoká  škola  bude  spojená s praxí.  Zruší   se  všechny   praktiky  socialismu. Maturity   a  jiné "vzdělání"  získané v podnikové škole práce nebudou  uznávány . Mzda  bude  vycházet z toho  co  umíš a  ne podle  politické  funkce.

Za  socialismu    skoro  všechny odborné  řemeslné práce byli  podhodnoceny  na  mzdách,  protože buď si  nakradou    společný    soc. majetek  nebo  dostanou  do  kapsy   všimné   -   instalatér,malíř, číšník, řezník, řidič, prodavačka – č  ve všech  oborech, prakticky ve všech  řemeslných  odborech  se  po čítalo,  že  si  vydělá  na  „melouchách“. Zvláště  na  rozvozu uhlí  do  domácností  dělali  jenom   zloději.   Do     důchodu  odcházeli   za  pár  kaček  měsíčně,  ale  mohl  sidělat  jako  vrátný,  hlídač  a  podobná  zaměstnání.  Dnes  pro    vás  v  padesáti  nemají  práci

.  Zvláštní   mzdové  hodnocení  měli funkcionáři KSČ.  SSM.  SŠP.  Státní  úředníci a  vnitro  podle  zařazení,   armáda pohraniční   stráž,  zaměstnanci  národních  výborů a   složek   NF .  se  mají  dneska  v důchodu  jako v  ráji  duše  a   těla. 

Dneění   stav  důchodu ;   ti co  v mrazu  zvonili  klíči na  Václaváku a K.  Gott jim k tomu  zpíval   kde domov  můj.  Ti  co  věřili v lacinější   chleba.  Čerstvá  jižní  ovoce,   Těm   obyčejným  lidičkám, které  na  Letné. Lákali  na  komfortní   bydlení  místo  „králíkáren“    Nesplnilo  ani  lidové  rčení  o  pádu  vlády za  pivo.   Žádná  vláda nepadla,  ale  zavřeli  se  hospody – chrám  kde  se  opravdu   říkala   pravda