Dobré vztahy s Německem a s Bavorskem jsou jistě důležité. Ale to ještě neznamená, že nám Mnichov nebo Berlín budou mluvit do toho, zda postavíme v Temelíně další jaderné bloky.
Řekněme to takto. Diskuse o Temelínu ještě ani pořádně nezačala, ale už tady máme zamítavé stanovisko z ministerstva životního prostředí Bavorska. Nemá smysl z toho dělat více, než to znamená – samozřejmě v tom je domácí politika, která se veze na vlně lehké protijaderné hysterie. Ale také bychom neměli mávnout rukou a dělat, že je to jedno. Je třeba dát najevo, že sice posloucháme sousedy, ale co si budeme dělat doma, to je opravdu naše věc.
Český ministr zahraničí napsal článek do mnichovských novin, ale tím bychom skončit neměli.
Faktem je, že naše strana chystá diskuse odborníků s ekologickými aktivisty a s občany v Bavorsku podobně, jako se o to kdysi pokoušela v Rakousku. Jistě, článek v novinách je dobrý a diskuse nesporně přínosné. Obojí ale narazí na jednu potíž. České přesvědčení je, že jaderná energetika je přiměřeně bezpečná a toto přesvědčení sdílí naprostá většina českých občanů. Bavorské a aktuální německé přesvědčení je, že jaderná energetika představuje děsivé riziko a je třeba ji vykořenit, alespoň si to myslí většina Němců nebo alespoň většina hlasitých Němců. Stojí zde proti sobě dvě přesvědčení, dvě víry. Podle nás je ta německá iracionální, podle Němců je iracionální ta naše.
Jinými slovy – argumentovat odbornými informacemi vlastně z jedné ani z druhé strany nemá smysl. V podstatě všichni všechno víme, jenom jedna strana dává přednost určité interpretaci, druhá strana interpretaci opačné. popovídáme si asi tak dobře, jako slepý s hluchým.
Ale to, co je potřeba říkat hned od začátku a velmi, velmi hlasitě, to je naše jednoznačné přesvědčení, že o výstavbě Temelína nebo čehokoliv jiného, co by mělo vzniknout na území České republiky, budeme rozhodovat my. To není žádný protiněmecký postoj, nebo protirakouský postoj, nebo protievropský postoj. To je otázka státní suverenity. Proto by ministerstvo zahraničních věcí a vláda České republiky neměly na oficiální vyjádření bavorských ministerstev reagovat pouze článkem v novinách, i když článkem podepsaným ministrem zahraničí. Měli bychom do Mnichova pěkně oficiálně poděkovat za názor a hned v další větě dodat, že podobných názorů mohou mít sousedé mnoho, ale my se budeme řídit názory svými.
Německo je mocný soused a je to důležitý soused, ale pořád jenom soused – třebas asi poprvé v dějinách je to náš spojenec a přítel. Možná právě proto bychom měli některé věci říkat hned a nenechat je zbytečně viset ve vzduchu. Diplomaté například mívají často určité problémy s tím, zda by měla vláda svrchovaného státu reagovat na něco, co dělá vláda jedné ze součástí státu jiného, zda by neměla čekat na to, až se podobná slova ozvou na centrální úrovni. Já bych to tak neviděl – naši přátelé jsou v Mnichově stejně jako v Berlíně. A mezi přáteli není třeba velkých diplomatických okolků.
