Jak jsem nehrál divadlo.

A taky nebyl ve filmu a televizi, abych si užil ty prchavé okamžiky opojné slávy. S rrrrráčkováním moc slávy na jevišti neuděláte, ale v zákulisí je dost prostoru k uplatnění svého já. Pak se musíte spokojit jen se svým jménem, které proletí v závěrečných titulcích nebo při troše štěstí budete uveden mezi umělecko-technickými pracovníky v divadelním programu.  

Asi jsem byl k této profesi předurčen. Spatřil jsem světlo světa v krásné novogotické porodnici u Apolináře, ale jen o pár metrů dál tyto končiny později prosluly jinak. Apolinář je totiž synonymem záchytky pro alkoholiky, Lasicou a Satínským nazývaná “izbičkou pre opilcov”. Ačkoliv tady jsem se skutečně narodil, v dokladech mám napsáno Praha a ve své platné občance vybavené fajn hologramem a digitální fotografií s podpisem dokonce Praha 11. Kdybyste viděli jak se tvářím šťastně, když se oháním průkazem, asi jako Mr. Bean svou zlatou nákupní kartou. K tomu stačilo tak málo, aby přepečlivá  pracovnice šumavské radnice, kde mám trvalé bydliště, při výměně občanky trvala na přesném určení místa narození. Prý je Praha tak velká a tak mne zařadila mezi exoty. To koukáte, já se narodil tam, kde za mého mlada a útla za posledními domy chcíp pes a lišky dávaly dobrou noc. Odstrašující Hrdlořezy a Strašnice. Bojím se, moc se bojím a kdo ne? Tam na Žižkově, když byl ještě označený římskou číslicí XI, poblíž mého “rodného” činžáku byla usedlost Parukářka a je tam dodnes. Prý po movitém parukáři, který měl na to, aby si koupil něco většího. Nechtěl jsem být ani hasičem, pilotem nebo vynálezcem, já nevěděl čím chci vyniknout. Ale osud mínil jinak, Apolinář a Parukářka, to jsou ty správné oslí můstky. Měla jsem milého parukáře, on se mi utopil v pivováře. Když tohle mohli zkomponovat, zazpívat a zatancovat na Žofíně Smetana i Neruda jako "sousedskou" v právě novém tanci česká beseda? Nekomponuji, zpívám falešně a netancuji vůbec. Ještě jeden můstek přeskočím, ve škole se učila děvčata pracovat s kladivem a hřebíky, my hoši zase vyšívat na kanavě. A paruky se prosím pěkně vyšívají, knipfují neboli česky píchají a to já dělal s láskou dokud to šlo. A dokonce za peníze.

Praha XI už není Žižkov, ale Praha 3, zato Chodov a Háje jsou v Praze 11. Prý "choďte s tím blogem do háje!" Nepůjdu, to raději do Prčic.

Kdo nevěří, ať tam běží.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Ladislav Smrčka | neděle 2.12.2012 16:00 | karma článku: 5,15 | přečteno: 598x