pro problematiku svobody a jistoty se pouziva nasledujici prirovnani:

v hrnci je namichan jakysi roztok, sestavajici ze svobody a jistoty. Kdyz je v hrnci vice jistot, tak je tam mene svobody a obracene.

Ruzne systemy maji ten pomer nastaveni ruzny. V socialismu bylo hodne jistot a take tam muselo byt automaticky mene svobod. V Nemecku po valce take omezili nejake svobody (nekoho jen tak vyhodit z prace) a tim pracujicim zajistili urcite jistoty.

Socialismus kladl velky duraz na jistoty (pravo na praci, regulovane ceny zakladnich prostredku apod) a samozrejme , ze to muselo automaticky vest k nesvobodam ... z prava na praci se stala defakto pracovni povinnost.

Je naprosto zcestne podobne systemy porovnavat, protoze v kazde spolecosti jsou lide, kteri maji ten pomer nastaven jinak - nekdo je rad veden za ruku a jiny by rad podnikal. Lide, kteri preferuji jistoty se citi dobre v systemu, ktery jistoty podporuje, lide kteri radi podnikaji a potrebuji k tomu samozrejme svobodu (podnikani) jsou v nejakem systemu plnem jistot omezovani.

Je dulezite si uvedomit, ze ve spolecnostii je zhruba 80% obcanu, kteri preferuji jistoty (Paretovo pravidlo) a proto mohl socialismus tak dlouho prezit.

Do určité míry máte pravdu: Dnes si může každý vybrat školu, kterou chce studovat. Výsledkem je, že školy s uměleckým zaměřením chrlí několikanásobně více absolventů, než může u nás najít uplatnění. Naproti tomu je zoufalý nedostatek prakticky všech řemeslníků.

Na druhé straně, proč bylo tenkrát nutné cenzurovat tisk, zakazovat styk se zahraničím, bezdůvodně zavírat lidi ...atd?

Padesátá léta nekomentuji, byla jsem dítě, ale vím a mám odžité, že od šedesátých let byli nejmocnějšími lidmi v okresech tzv. okresní tajemníci KSČ a podle toho, jakým byl člověkem, takové byly v jednotlivých okresech poměry. Za co se v jednom okrese zavíralo, v sousedním okrese mohlo být v pohodě tolerováno a řešilo se jen domluvou stranického a odborářského funkcionáře na pracovišti provinilce. I docházka dětí na výuku náboženství záležela na míře hysterie panující v té které škole a morálních kvalitách lidí. Hezké bylo, jak někteří funkcionáři dojížděli na nedělní mši do vzdálených vesnic či měst, protože se báli chodit do kostela ve svém bydlišti; jezdili často i hodně daleko. Ale byli jsme mladí.

Já jsem se v tomto komunistů nebál. Na vojně jsem chodil pravidelně do kostela na mši a k přijímání. Pravda v Hradci Králové mne do kasáren odvezli tajňáci!

Já jsem chodila na náboženství k panu faráři do kostela. Škola měla jenom pionýra. Zájem o náboženství v 80. letech minimální.

Co se týká šikany, dneska to není lepší. Jenom se změnila témata.

Ale tím nechci tvrdit, že socialismus za komančů byl lepší než socialismus kapitalistický. Jenom byl přežitelný. Jsem hodně vděčná, že to padlo pro mě včas.

K nostalgikům, Jakubovi ap. - Vlídně dodávám. Komunisté pošlapali 2 podstatné atributy. Občanské svobody a ekonomiku. Obrovský problém. Jak si má režim i na nesporné vymoženosti vlastně vydělat? Obecně - Jeho tehdejší sociální přednosti, se staly počátkem jejího konce. Stále větší rozevírání nůžek, mezi extenzivní a intenzivní cestou. Běžnému pracujícímu, zejména v úkolové mzdě - těžko co vyčítat. On skutečně makal. Ovšem k čemu to? Žádná produktivita práce s konkurence schopností se nekonala. Došlo to tak daleko. Dá se říci, že pro následnou privatizaci? Nikdo toho tak záslužného nevykonal, jako KSČ. NH ČSSR, na vyjímky - Jako umělohmotný skanzen ...

Štrougal si toho byl vědom. Ještě v r,. 1988 burcoval - Ony Soubory opatření k dalším Souborům. Ideologie, jdoucí před realitou způsobila očekávané,krach. Běžný člověk si i lebedil> Nedošlo mu, že existuje ve firmě před úpadkem. Jeho zklamání se dá i chápat. Čelní komunisté? Super ...

Přeskákali ze svých schůzovních Volh. Usadili se do BMW a Audi. Zajásali, že komunistů sekonečně zbavili. Šli řídit své všelidové fabriky. Ocitli se ve světě, o kterém se jim ani nesnilo. Dokonce už mohli chodit veřejně a bez obav - Na své bohoslužby ! Krásný paradox našich dějin ...

Již několikrát jsem to psal, ale teď ještě jednou - socialismus a učitelé. Můj dobrý známý, učitel na 2. stupni ZŠ. Jednou ho jeho matka a babička požádaly, aby je dovezl do sousedního města na instalaci nového faráře. To bylo v neděli. V pondělí ráno byl Honza předvolán do ředitelny, ředitel, předseda základní organizace KSČ a okresní školní inspektor. Honzovi bylo řečeno, že s ním okamžitě rozvazují pracovní poměr, protože se projevil jako nepřítel socialistick=ho zřízení.

Kolem toho kostela totiž slídil tajný fízl, do rána identifikovali všechny auta a okamžitě rozjeli akci. Honza nebyl žádný hrdina, a taky proč, byl chytrý, měl přehled vůči těm komunistickým poskokům. A tak se začal vymlouvat, vysvětlovat, potit, přeříkávat. Trvalo to dlouho a po tom dlouhém ponížení soudruzi se zdviženým prstem rozhodli, ty, ty tak dobře necháme tě učit, ale příště uvidíš!

Autore, jedna z dalších výhod bya kvalitnější potraviny. Např. cukrovinky. A to, že každý měl práci i když kolikrát neproduktivní a uměle vytvořenou. Takže Každý měsíc dsotla peníze a nepřicházel o důchodové roky kvůli nezaměstnanosti.

Kvalitnější potraviny máme nyní.

Vážně, já už o tom srando systému ani nechci psát. Není co. Kolegové z práce to vlastně řekli za mne - Úryvky pocitů, skutečných výároků ze vzájemných keců :

Hloubavý doslova pravil - "Uvědomil jsem si, že žiji a skončím ve slepé větvi vývoje. Podobně moje děti. Skutečně, pojal mne depresivní pocit hrůzy a zmaru. To bude na věky"! Nebylo, založil firmu a dodnes působí v oblasti cestovního ruchu, hotely. Ze slepého střeva zdařile a doslova vyjel ...

Kolega komunista, říkám mu - "Václave, blíží se volby - Vol pravou rukou"! Vždy se ozvalo - "Buček, neškoď si." Nakonec tesklivě konstatoval - "Víš socialismus to prohrál na barvy. Pravda všechno šedé". Já mu odvětil - "Jo,jo, kdyby jenom na ty barvy" ...

Pane Jílku, děkuji za tento článek.

Co mám zkušenosti já,tak dost věřících nejsou nějak víc morální bytosti, ale často jen pokrytci.Sezeni v kostele nikoho lepším člověkem neudělá.To samé platí o modlení....

Článek byl o něčem jiném.