Rozesmál mě nedávno jeden velmi svobodně vypadající mladík, když vyšel s vrátnice, rozhodil svoje dredy, sedl si na kraj olámaného obrubníku u rozbité betonové cesty, vyndal s kapsy cigarety. Zapálil si a s vyfukujícím kouřem slastně pronesl slůvko, svoboda. Ač se za vysokým plotem, který je osázen velkými reflektory soukromé továrničky, která pro tyto atributy s dálky spíše vypadá jako lágr a zpracovává pozinkovavý plech, nesmí se v celém areálu kouřit. Majitel továrničky - montovny, s výhradním odběratelem v Německu je odnaučený kuřák a tak jde kuřákům po krku jako jeho honící psi po zajíci. Jak někoho chytne, hned mu nechá snížit plat o dvacet korun i tak s nízké hodinové sazby třeba na tři měsíce. Okolnost, že někdy chodí po své továrničce značně opilí je folklór současnosti. Inu svoboda jednadvacátého století. Nejsem a nikdy jsem nebyl příznivcem televizního vysílání. V dávných dobách jsem maximálně s pravidelnou nepravidelností shlédl nějaký film či nějaký ten seriálový díl. Možná i více jak deset let se televizi pro věčné reklamy a televizní Hollywoodskou tvoru vyhýbám.
Včera jsem se jaksi nevyhnul a zrovna začínali hlavní zprávy TV Nova a já měl to štěstí spatřit a slyšet asi novou moderátorku hlavních televizních zpráv. Slečna nebo paní Svoboda, jak nám televizním divákům byla představena nemasná, neslaná dáma za televizním stolkem, dáma s namalovanými rty jako klaun v manéži.
Chrlila bezcenné informace které v režii prokládali obrázky s terénu. Velmi se mi nelíbilo, jak několikrát opakovali názvy luxusních vozů, které způsobili vzájemným závoděním kdesi v Praze na Strakonické hromadnou dopravní nehodu a vrcholem tohoto čísla bylo, jak i policejní mluvčí před kamerou názvy luxusních automobilů televizním divákům znovu zopakovala. Rychle se střídající moderátorka slečna Svoboda s obrazovým materiálem vpustila na obrazovku další dámu jménem Svoboda, která dlouhodobě sleduje metyl alkoholovou aféru. Tato terénní reportérka Svoboda mi připadala svým omšelým zevnějškem jako konzumnetka levného alkoholu u nevzhledných stánků kdesi v Havířově, kteří v příspěvku vystupovali. Když začala blekotat a ztratila jak se říká nit, bylo to vzhledem k obsahu reportáže opravdu akurátní. A tak mě napadlo, že tyto dvě dámy bez ženskosti v TV Nova používající příjmení Svoboda, si po pár letech snadno televizní divák splete s pány, jen ten hlas jim možná bude trochu podezřelý. Inu svoboda.
