Odměna

V sedmdesátých a osmdesátých letech frčeli filmy i seriály o mafiánech a mnohé byli inspirovány skutečnými událostmi. Jen jsme žasli, jak je možné, že mafiáni vraždí soudce, politiky i novináře a vždy chytili jen malé ryby.

 Časy se změnili a filmy i seriály o mafii byli nahrazeny filmy s geniálními vyšetřovateli a krásnými vyšetřovatelkami, kdy s digitálními technologiemi dopadnou vraha i po padesáti letech. Budiž, je to vyráběno pro zabavení diváka a odstrašení slušných lidí, kdyby náhodou chtěli sejít s cesty.  To, že nejen v Evropě si žijí mafiáni na vysoké noze a nemají nouzi o krásné ženy, zbraně, rychlá auta a luxusní vili nepochybuji. Nepochybuji ani o tom, že jsou jejich metody o krok napřed a tak dál pokračuje hra na policajti a na zloděje. Nepochybuji ani o tom, že mafiáni nejraději investují do svých obchodů státní peníze a zisk investují výhradně pro své soukromé potřeby. A tak není divu, že se okolo mafie vždycky najde nějaký ten politik či státní úředník a novinář, který jim jde po stopě. Asi jen blázen by investoval své těžce vydělané peníze do obchodu ze zbraněmi, drogami, prostitucí,nebo pašování čehokoliv. Kdežto ze státních peněz, ať už národních nebo dotací od EU je to prostě zadarmo a je vždy i velká naděje na další nekalé investice z peněz nás všech. Ale o čem silně pochybuji, je nabízený milion eur za dopadení vraha slovenského novináře a jeho partnerky samotným premiérem Slovenska, který je dle médií se svojí poradkyní jednou z hlavních postav mafiánské sítě na Slovensku. Zda s tím má slovenský premiér něco společného či nikoliv ukáže až čas. Ale že ukazuje premiér Slovenska a nabízí milion eur ze státní pokladny, čili peníze všech Slováků mě hlava nebere. Dle mého názoru to není gesto politika, ale gesto mafiána. Gesto, které ukazuje i to, že premiér Slovenska pochybuje o úspěchu slovenských kriminalistů i všech orgánů v trestním řízení.