Stážista nebo otrok ?

Vím, více je těch co mluví, než těch co je poslouchají. Vím i to, že je více těch co píší a méně těch, co to čtou. Přesto mi to nedá, abych nevyjádřil své myšlenky k pracovním stážím na Ostravsku. Další projekt s mnoha, který vypadá velice líbivě a prospěšně. Ale je tomu skutečně tak? Dle mého nikoliv. A je i zajímavé, že je pracovní stáž o měsíc delší, než lety prověřená tří měsíční zkušební doba. A teď k věci. Nezaměstnaná absolventka bez praxe nastoupila u firmy na čtyř měsíční pracovní stáž. Bez nároku na mzdu za odvedenou práci a bez jakýchkoliv náhrad za vynaložené náklady spojené s touto pracovní stáží. Zaměstnavatel byl s prací stážistky spokojen a přijal ji jako zaměstnance. Dokonce s vyhlídkou, že za rok by mohla nová zaměstnankyně převzít místo vedoucí, po paní, která odejde do důchodu. Na novodobou pohádku slibný začátek, konec se asi nedovíme.  Nicméně mzdové náklady za čtyři měsíce, byť třeba s minimální mzdy, spadli pravděpodobně majiteli firmy do kapsy. V lepším případě je investoval zpět do rozvoje firmy. Tak jako tak, stážistka pracovala zadarmo a i stát nedostal nic. Tudíž není ani divu, že se do tohoto projektu přihlásilo přes třináct set firem a asi šest set potencionálních stážistů. V regionu, kde by si mohlo těch třináct set firem vybírat minimálně s třinácti tisíc nezaměstnaných. Místní Úřad práce to vidí pozitivně, ale vstupovat do tohoto projektu nijak nehodlá. Zapomenu-li na staré okřídlené, že ani kuře zadarmo nehrabe, tak by právě Úřad práce mohl vytipovat pro tu či onu stáž ty nejvhodnější kandidáty. Čímž by musel i zaměstnavatel přistupovat k přijmutí stážisty mnohem zodpovědněji. Ale takhle, se může každý z nás do budoucna dostat do situace, že bude někde pracovat čtyři měsíce zadarmo a mnohdy bude již předem jasné, že si ho zaměstnavatel neponechá ani náhodou. Tato zkušenost samozřejmě nebude nikoho motivovat k další stáži zadarmo, natož k práci jako takové vůbec. Pravda, podnikatelé – zaměstnavatelé budou spokojeni s takto snadno vydělanými penězi, ale celospolečensky tato praxe bude i nadále posilovat nedůvěru k zaměstnavatelům a společenskou prospěšnost práce vůbec. A ani mi to jaksi neladí se zákonnými požadavky v naší zemi, kde by měla nabídka převyšovat poptávku, a všichni bychom se měli snažit vytvořit zisk. V dobách otroctví, dostali otroci mizernou stravu a děravou střechu nad hlavou a k tomu občas karabáčem přes hřbet. Velké oslavy po zrušení otroctví i roboty vyšuměli do učebnic dějepisu a novodobé otroctví či robota se přejmenovává na pracovní stáž. Ale nějaký pokrok tu přece jenom je, alespoň doufám, že stážisty nebijí. Věřím, že následující volby už tyto a mnohé jiné neduhy nový Parlament ČR ruku v ruce s Výzvou starostů 2013 vyřeší. Vím, nevyřeší,to měl být vtip. Protože právě Parlament ČR umožňuje všemožným prospěchářům vytvářet a realizovat takové jednostranně výhodné projekty. Poslanci dobře ví, že se najde dost těch, kteří je jich práci budou hájit s nezdolnou vírou a patřičnou agresí v tom, že přes půl milionu nezaměstnaných má vrozený odpor k práci a média jim v tom také vydatně pomohou.