Přijde mi proklatě sexy finanční žargon. Finanční svět již méně (zcela zvláštní odrůdou jsou pak bankéři a investoři). Samotnou mě to překvapuje, u sebe bych podobnou zvrhlost nikdy neočekávala.
Jako správně altruisticky smýšlející osoba páchající dobro se po celý svůj dosavadní profesní život pohybuji a zdárně přežívám v neziskovém sektoru a „finance“ jsem až donedávna, než jsem si z podivného hnutí mysli zřídila živnostenské oprávnění, považovala za téměř sprosté slovo. Nebo alespoň minimálně za odvrácenou stranu Měsíce. Neslušný pohled z druhé strany. Pak se to trochu zvrtlo a iluzorní vrstvy mých starých finančních přesvědčení a názorů se začaly zvolna odlupovat - pěkně jedna po druhé. Pěkně buclatá a sladká cibulka mé hluboké nevědomosti, která po hození na rozpálený olej finančních reálií velmi rychle zhořkla. Nestačila ani zesklovatět.
Mému osvícenému vstupu do neomezeného finančního světa předcházel dialog asi tohoto znění:
Finanční novicka (FN - prosím neplést si s FAKE NEWS): "A peníze už vážně teď nejsou kryté zlatem?"
Finanční veterán (FV): "Ne, už od Velké hospodářské krize."
FN: "A čím tedy?"
FV: "Důvěrou lidí v jejich hodnotu."
FN (v duchu): "A kdo ji určuje?"
A tak dále, a tak podobně, et cetera
Fajn, budu muset pár věcí zásadně přehodnotit. V mém životě došlo zcela nečekaně ke kopernikánskému obratu. Totální změna paradigmatu, ve kterém jsem dosud žila, dýchala a tvořila. Tak tedy důvěrou, hmm. Myslela jsem, že něčím skutečným. Jo holčičko, nějak se s tím budeš muset časem vyrovnat.
Při sledování dokumentů z finančního světa jsem se musela nutit až k fanatické koncentraci, protože jsem zpočátku nerozuměla ani zbla. Po čase vytrvalého otužování jsem dala i dokument o vzniku finanční krize v roce 2008. Byl tam jakýsi příměr s tankerem, který se mi líbil a utkvěl mi v hlavě. Ale nechtějte po mně, abych vám ho vysvětlila. Pak si ještě pamatuji zkratku třech sexy slov „credit debt obligation“, tedy CDO. I když slovo „rating“ (plete se mi s „retail“, nejspíš to bude od sebe ležet významově dost daleko) mě také dost nadchlo. A navnadilo na věci příští.
Zcela nový svět netušených možností mi odkryl časopis Forbes. Celkem návyková záležitost. Hlavně kvůli všem těm sexy slovům. Pomalinku jsem je ochutnávala a převalovala na jazyku jako lékořici.
Tak třeba takové „private equity". To mě přímo hladí, skoro jako lososová pralinka. A něco jsem se při té ochutnávce i přiučila. Snažím se být opravdový profík, takže než začnu používat nové slovo, musím samozřejmě nejdřív vědět, co znamená. Tak schválně, polopatě a mými vlastními slovy: private equity investor vstupuje do již stabilní firmy s velmi slušným obratem, kterou předtím pomáhali rozjet zprvu andělský investor jako start-up a poté, když anděl vyšel ven prvním exitem, i venture kapitálový investor. To když se objevil první velký průšvih a pro venture investora s tím související adrenalin to zase pořádně postavit na nohy. No celkem nic světobornýho.
Fonetickým bonbonkem k pomalému a důkladnému vycucání je "due diligence". Takový hloubkový audit pro mé sklepní strašáky zavřené ve skříních, o kterých až moc dobře vím. Jsem upřímně zvědavá (a taky se toho popravdě dost děsím), kdo ho v mém případě provede a co všechno mě to bude stát.
"Volatilita" mi navozuje představu spinkajících medvědů a býků na koridě v říji (koridu bych si uměla užít, je tam hodně testosteronu a teče krev). Je to kolísání cenových hladin na trhu související s ekonomickými cykly. Když je medvěd, nakupuješ, když je býk, prodáváš. Takový jin-jang trhu, řekněme. Jasný jako facka.
Nebo takový "hedgeový fond", to už je panečku pořádný býk. Velmi rizikové investice pro velmi bohaté ehm… (slovo „aktivista“ zde ve spojení se slovem „investor“ získává alespoň pro mě zcela nový a nečekaný rozměr), co si chtějí zahrát ruskou ruletu nebo opravdové Monopoly s penězi krytými důvěrou lidí. A pro neřízenou střelu jako jsem já potažmo i velmi ohrožující (a nepopírám, že rovněž zajímavá a sexy) hračka. Tyto fondy si určují pravidla pro investice po svém. A někdy je i porušují, což je mi nadmíru sympatické. Ale zase ne každý si to může dovolit, n´est-ce pas?
Se slovem "akvizice" mám trochu problém. Podle slovníku cizích slov jde o vyhledávání nových zákazníků osobním kontaktem. Ale jak probůh souvisí se strukturou a vývojem firmy? To ať mi někdo vysvětlí a dá si přitom načas. Bude to na dýl.
A skutečný skvost na závěr, index "Dow Jones". To už je pro mě skoro slovní orgasmus (pomalinku si to řekněte a dlouho to převalujte v puse, "deu džeuns"). Učiněná rozkoš. Chutná stejně jako kreveta s Macanudem dohromady…taková šťavnatá šťastná jednohubka. Docela mě to vyvedlo z míry. Takhle jsem naposledy vyváděla na gymplu kvůli Verlainovi.
Tohle ve Forbesu nespíš asi nevyjde. Škoda, velmi bych si toho vážila. Udělal na mě opravdu dojem. Mám teďnačas novou hračku, paráda.Tralala. A až se opotřebuje a okouká, určitě se zase najde něco dalšího, co mi přijde proklatě sexy.
