Jarní příroda čistí tělo i duši. Česnek medvědí obzvláště

Vítání jara má nespočet podob pro každého z nás. Osobně nástup teplejších dní slavím sběrem medvědího česneku v tvrdých luzích kolem mé milované řeky Labe.

Vítání jara má nespočet podob pro každého z nás. Asi se shodneme, že jejich základem musí být probouzející se příroda se všemi krásami a dary, které nejen člověku přináší. Osobně nástup teplejších dní slavím sběrem medvědího česneku v tvrdých luzích kolem mé milované řeky Labe.

Postupem let se z medvědího česneku stala módní záležitost, to ale nic nemění na jeho nezpochybnitelných léčivých a gastronomických přednostech. Dovolím si tvrdit, že je to zelený zázrak přímo nadopovaný vitamíny a antioxidanty. Má vynikající detoxikační schopnost, posiluje pro po zimě oslabenou imunitu, snižuje krevní tlak. Protože desítky let roste stále na témže stanovišti, stačí ho pouze najít a pak už jen každým rokem čekat na konec března.

Jako u jiné zeleniny či ovoce platí, že nezdravější je medvědí česnek konzumovat syrový. Zkuste sníst pár listů a poznáte jeho sílu. Platí, že čím mladší, tím lepší a silnější. Někdo si namaže krajíc chleba s máslem a na něj pár zelených lístků položí. Proč ne. Vynikající je pesto, krémová polévka a zpracovaný jako špenát k pečenému masu. Můžeme ho nakrájet do tvarohu, sekané nebo nádivky. Snad jediným problémem je jeho sezónnost a tudíž jako u jiných plodin musíme vyřešit uchování pro zbytek roku. Někdo ho suší, jiný zase zamrazuje. Mně se nejvíce osvědčila konzervace v soli. Postup je triviální. Listy česneku nasekáme a v míse zasypeme solí v poměru kilo česneku dvacet deka soli. Občas promícháme a necháme několik hodin „vypotit“. Spolu s tekutinou pak směs pěchujeme do sklenic. Vydrží celý rok do další sklizně a použití je všestranné – do polévek, gulášů a tak dále.

Při sběru česneku vás může potkat další štěstí, a to v podobě lahodné houby – kačenky české. Před lety se mi podařilo objevit u Lysé nad Labem místo, kde vyrůstají prakticky vedle sebe jako bratr a sestra. Tato pro mě mystická houbička se vám ale nevydá jen tak. Velmi často se objevuje na roztodivných místech, leckdy za asistence dosti pichlavých keřů. Nicméně pár šrámů za její lahodnou chuť nepochybně stojí.

Takže neváhejte, čas běží. Vzhůru do luhů a hájů a pohlaďte svoji duši a tělo v této neklidné době.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Petr Lachnit | středa 27.3.2024 8:38 | karma článku: 10,00 | přečteno: 168x