Lidé mi často v reakci na moje články na blogu píšou, že jelikož jsem křesťan, měl bych raději mlčet, neboť mám ruce od krve. Naznačují mi, že nejsem zcela při smyslech a místo psaní článků bych se měl jít raději pomodlit k tomu svému Bohu…
Tím narážejí nejen na moji víru jako podstatu mého života, ale kromě toho mě přímo konfrontují či dokonce ztotožňují s hříchy, kterých se dopustili a dopouští jiní lidé, a to jenom proto, že to byli a jsou stejně tak jako já křesťané. Jakoby z pohledu některých ateistů nebo lidí vyznávajících jinou víru platilo pravidlo jakési kolektivní viny všech křesťanů za to, co udělal jiný křesťan. Jakoby jednotliví lidé nebyli zodpovědní za své činy, ale břímě jejich chování, zločinů a špatných rozhodnutí bylo nějakým virtuálním způsobem přenášeno na každého, kdo se hlásí k té či oné stejné víře. A to je k nevíře…
V principu je to podobné, jako bychom se domnívali, že všichni lidé jsou spoluzodpovědní za veškeré zlo, které se na světě kdy stalo. Protože všichni patříme k jedné skupině, kterou tvoří obyvatelé této planety - lidé. Případně zločiny fašistického Německa v době Druhé světové války bychom mohli vnímat jako vinu celého národa, všech jeho občanů – ani zde by to nebylo správné, neboť bylo mnoho Němců, kteří pomáhali Židům a nesouhlasili s nastoleným Hitlerovým terorem, mnozí proti němu bojovali. Podobné by to bylo s přesvědčením o tom, že máme zodpovědnost za to, co udělá kterýkoliv člen naší rodiny. Pokud příbuzný spáchá něco špatného, je za to zodpovědný každý člen rodiny, byť se na tom nepodílel, ani o tom nevěděl?
V mnoha podobách a souvislostech se právě tohle děje, v principu kolektivní viny je nahlíženo na mnohé národy, rodiny i věřící, ale je takový pohled správný, možný a obhajitelný? Jsem přesvědčený o tom, že nikoliv. Namísto tohoto přístupu je mnohem zodpovědnější a spravedlivější spatřovat každého člověka zvlášť, v jeho jedinečnosti, a podle toho také nahlížet na jeho život. Není dobré házet lidi do jednoho pytle. A proto si ani nemyslím, že mám ruce od krve, i když jsem křesťan jako mnozí jiní, kteří zavraždili, znásilnili, zneužili…
Osobně nesouhlasím s ničím špatným, co se kdy stalo a děje kdekoliv na světě. Z mého pohledu není podstatné, jestli to či ono spáchal člověk věřící či bez vyznání, jakou měl barvu pleti nebo jaké byl národnosti. Ano, zajímají mě motivy různého chování a jednání, ale nemám klapky na očích ani na uších. Jsem si bezpečně vědom toho, že křesťané jsou stejně tak jako jiní lidé dobří a špatní, že se v jejich řadách najdou lidé spolehliví, hodní, mírumilovní, nezištní a zrovna tak je možné potkat člověka, který se hlásí ke křesťanské víře, ale přitom je to člověk závistivý, zlý, nenávistný. To, že se někdo označí za křesťana, ještě neznamená, že jím skutečně je, že opravdu věří v Boha, že má čisté srdce, a neznamená to ani, že je to ve své podstatě dobrý člověk.
Ze všeho nejdůležitější jsou naše činy a jejich motivy. A především to, co nosíme ve svém srdci, což naší vůlí není možné ovlivnit. Tím pádem ani ošidit. Podle srdce, činů a motivů našeho jednání se pozná, jaký kdo je. Není to možné posoudit podle nějakých jiných vnějších znaků, ani podle příslušnosti k nějaké skupině v rámci společnosti. Žádný princip kolektivní viny neexistuje, i když jsem si vědom toho, že Bůh nechal v Bibli některé národy zcela podrobit jiným národům či zcela vyhubit do posledního živého tvora včetně zvířat na srovnatelném základu, který by mohl někdo jako kolektivní vinu označit. Je také psáno v některých pasážích Bible, že Bůh bude trestat vinu otců na jejich dětech, to by také odpovídalo podobnému principu.
Jsem však přesto přesvědčený o tom, že Bůh mnohem raději život dává, než bere, a současná společnost, v níž se děje mnoho špatného a zavrženíhodného, je toho důkazem. Pokud by Bůh ve své svrchovanosti nahlížel na naše snažení tady na světě podle principu kolektivní viny, pokud by neměl pro lidi tolik lásky, trpělivosti a odpuštění, a to doslova pro každého včetně mne, nejspíš by už dávno přišla na svět druhá potopa a nebylo by mnoho těch, kteří by obdrželi jízdenku k záchraně na palubě novodobé Archy. Někdy mi připadá, že by se tam plavila jenom ta nádherná zvířata, kterými nás Bůh na Zemi obklopil…
-------------------------------------
Jiné moje články si můžete přečíst na http://www.shekel.cz/
