Proč je Bůh neochránil od takové katastrofy, proč je nevaroval, proč neporučil větru, dešti, zemi, když nejen křesťané tvrdí, že to všechno stvořil? Proč Bůh vůbec dopouští taková hrozná zemětřesení? Pokaždé mnoho otázek a téměř žádná odpověď, která by mohla člověka nevěřícího v Boha přesvědčit o tom, že Bůh není zlý a že velice lituje každého zmařeného života na Zemi. Bůh velice miluje lidi, neboť je stvořil a vše krásné, co nás obklopuje, a všechny dary, které máme, jsou od Něj...
Otázkou pro mnohé zůstává, proč se tak často v našem světě dějí věci nevinným lidem. U dospělých je jejich nevinnost vždy diskutabilní, ale jistě se shodneme na tom, že třeba děti nevinné prostě jsou. Přesto umírají hlady, v důsledku nemocí nebo živelných katastrof.
Podstatou pochopení nebo schopnosti přijmout to všechno, co s naším životem souvisí, je víra. Pokud věříme v Boha, věříme tomu, že Bůh není zlý a nepůsobí lidem špatné věci. Pokud v Boha nevěříme, připadá nám, že kdyby byl, tak by se tolik zlých věcí prostě nemohlo stávat, že by jim jednoduše zabránil, že by nás všechny ochránil. To se však neděje. Je stále větší množství živelných katastrof, hospodářské velmoci se potácejí na pokraji finančního krachu a bankrotu, svírají nás nové viry a nemoci, kterým neumíme čelit, které neumíme léčit. Jediným univerzálním léčitelem všech věcí je Bůh.
Ovšem nejsme loutky v Božích rukách a proto nechává na nás celý náš život, abychom se sami rozhodli, jakou cestou se vydáme. Víra v Boha znamená kromě jiného také víru v zaslíbení, že všichni přijdeme do nebe. Jakkoliv to vypadá, že cesta do nebe je lemovaná mnoha překážkami, jde v pravé podstatě o to, abychom se dokázali oprostit od všeho zlého a svůj, Bohem darovaný život, prožili tak, aby to bylo dobré. Zdaleka ne všechno, co se líbí lidem, se líbí také Bohu. Spíše se dá říct, že lidstvo se rozhodlo vzít věci do svých rukou a jednat podle svého vlastního uvážení. Podle toho také svět vypadá. Není tedy pouze dílem Božím, ale je také do značné míry výtvorem lidí, protože Bůh se s lidmi o vše rozdělil a nechal je tvořit, bořit, budovat i ničit.
Podělil se s námi do té míry, že se nám rozhodl darovat svého jediného syna Ježíše. Ten pak zemřel a jako jediný skutečně spravedlivý dospělý člověk prolil za naše hříchy svoji nevinnou krev. Každý, kdo této zprávě uvěří, je očištěn od svých hříchů pokaždé, pokud z nich před Bohem činí ve svém srdci skutečné pokání. Jinými slovy, Bůh vidí do našich srdcí a pokud svých špatných činů doopravdy litujeme, tak nám je s velikou radostí odpouští.
Během života nám není dáno vše pochopit, ale pokud hledáme odpovědi u Boha, většinou jsou nám přímo dány nebo nějakým jiným způsobem ukázány. Přesto situace, které se pravidelně odehrávají ve světě, včetně přírodních katastrof s mnoha tisíci oběťmi, jako v tuto chvíli na Haiti, nemusíme chápat v těch správných souvislostech. Je to jistě smutné, že nějaká země leží nyní v troskách, že během chvíle zemřelo tolik lidí. Na druhou stranu si můžeme uvědomit, že přírodní katastrofa zasáhla jedno z nejchudších míst na této zeměkouli, místo, o které se média a většina světa zajímá právě jedině tehdy, kdy se tam něco děje. Ve stejném duchu mluví i mnozí z těch, kteří v této zemi žijí nebo pracují. Některým z nich připadá, že si na nich jinak netečný svět vždy jednou za čas vyzkouší svoji připravenost a schopnost mobilizace humanitární pomoci.
Věřím tomu, že lidé, kteří na místě zemřeli, a někteří podle médií i se jménem Ježíše na rtech, jsou nyní již s Bohem. Mají se dobře, netrpí hlady a jistě nelitují. Jsem si jistý, že každé dítě, které včera na Haiti zemřelo, je již nyní s Ježíšem v nebi. Stejně tak všichni ti, kteří svůj život věnovali kromě sebe také druhým lidem. Věřím tomu, že každý člověk dostal ještě v posledních vteřinách svého života, nebo ve chvíli, kdy z něj život pomalu prchal, minimálně jednu šanci činit pokání ze svých špatných činů. Naprosto jsem přesvědčený o tom, že nebe není exkluzivní výsadou pro předem vybrané jedince, ale že tam je místo pro každého z nás. Že tam každý z nás je toužebně očekáván. A radost z každého, kdo nevěřil a uvěří, je v nebi naprosto nezměrná.
Katastrofa na Haiti nám dala nyní možnost z blízka pohlédnout na zemi, v níž se žije opravdu těžce, a to i v době, kdy ji nesužují žádná přírodní neštěstí. Znovu se na toto místo rozjedou pracovníci humanitárních organizací, novináři, dobrovolníci, mnozí lidé budou posílat dárcovské SMS, mnozí se budou modlit za pozůstalé. Náš svět dostal další šanci zlepšit život jednoho malého ostrůvku v Atlantiku a tím zlepšit také život svůj, uvědomit si blahobyt a relativní pokoj, ve kterém žijeme. Uvědomit si, že čas je dar a že život může skončit v mžiku. Uvědomit si, že pevná střecha nad hlavou a plná lednice jídla jsou dary, o kterých se jiným lidem ani nezdá.
Stejně tak, jako všechny věci v životě, tak i neštěstí je možné vidět z různých úhlů pohledů, stejně tak přírodní katastrofy a jejich následky. Někdo vidí, že už má půl džbánu upito a jiný se raduje, že mu ještě půlka zbývá. Záleží jenom na nás, Bůh je každopádně s námi.
http://zpravy.idnes.cz/obeti-na-haiti-mohou-byt-statisice-rekl-cnn-haitsky-premier-p42-/zahranicni.asp?c=A100113_183550_zahranicni_ash
http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/189103-lide-volali-jezise-a-utikali-na-vsechny-strany-popsal-zkazu-svedek.html
http://zpravy.idnes.cz/haitsky-prezident-prekracoval-mrtvoly-kdyz-zadal-svet-o-pomoc-pve-/zahranicni.asp?c=A100113_164103_zahranicni_ipl
http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/189140-haiti-vypada-hur-nez-po-valce.html
