Z rozhovoru MF Dnes s premiérem Petrem Nečasem o právě dnes završeném dvouletém vládnutí pod jeho taktovkou jde mráz po zádech. Podle jeho slov je totiž to podstatné v pořádku a vláda šlape jako hodinky, má za sebou velký kus práce, pozitivní výsledky a splnila již více než šedesát procent programové prohlášení...
zdroj: iDNES.cz
Až na to, že vláda netáhne za jeden provaz, její členové se vzájemně hašteří a prakticky neustále převládá vládní krize, je prý všechno v pořádku. Všechno, kromě „uměleckého dojmu“, který byl podle premiéra Nečase doposud velmi špatný a ve druhé polovině jej chce výrazně zlepšit.
Když už byl použit premiérem výraz „umělecký dojem“, nabízí se paralela s krasobruslením, kde je umělecký dojem každého závodníka bodově hodnocen. Každý krasobruslař musí do své jízdy zahrnout povinné skoky a zároveň může navíc přidat cokoliv dalšího, pěkného, elegantního, do vybrané hudby vhodného, a pokud možno bez pádu absolvovat celou jízdu.
Pokud bychom tento příměr převedli na členy vlády a představili si je jako krasobruslaře, snaží se nám pan premiér Nečas sdělit, že všichni jeho členové vlády jedou od začátku celkem slušně, jelikož povinné skoky si za půl jízdy splnili již ze 60 procent, ale jejich jízda není příliš pěkná, elegantní a nehodí se na tvrdou muziku, která se na politické scéně nyní hraje. K tomu všemu mají všichni jeho krasobruslařští vládní kolegové tu smůlu, že led není příliš kvalitní, neboť se celý závod koná v době finanční krize. Navzdory tomu premiér deklaruje, že kdokoliv z členů vlády při kostrbaté jízdě vícekrát upadne na drsný led, je z kroužku krasobruslařů nemilosrdně vykázán, případně odchází sám od sebe, neboť uzná, že mu tento druh sportu nesedí. Proto se členové krasobruslařského oddílu tak často mění.
Ačkoliv se tedy Nečasovi zdá, že v tom on i jeho neustále se proměňující souputníci bruslí docela dobře, faktem zůstává, že se na to nedá dívat a důvodem není ani zdaleka jenom slabý umělecký dojem. Troufám si tvrdit, že o umělecký dojem voličům v případě vlády jde až v poslední řadě, pokud vůbec.
Lidem podle mého přesvědčení záleží především na tom, aby viděli premiéra a vládu tvrdě pracovat pro blaho jejich státu, aby mohli mít přirozenou důvěru v členy vlády a politickou reprezentaci, aby věřili tomu, že žijí v právním státu, s nezávislými a spravedlivými soudy a orgány činnými v trestním řízení, aby měli alespoň pocit, že na vysokých místech a v lavicích zákonodárců sedí lidé nezkorumpovaní, kompetentní, vzdělaní, pracovití a charakterní, kteří jsou schopni kvalitní a vysoce profesionální spolupráce ve prospěch veřejnosti. A tohle lidé nevidí a vidět ani nemohou. I když zcela rezignujeme na umělecký dojem, tak vidíme v přímém přenosu pouze sebranku hašteřících se a pravidelně naprosto nic nedělajících pánů a dam, kteří se namísto poctivé práci věnují svému osobnímu zviditelňování, tvrdému boji za své vlastní zájmy, vzájemnému urážení se, zpochybňování a osočování.
Přestože pro premiéra Nečase je v podstatě všechno v pořádku a na dobré cestě, nám ostatním nezbývá, než s vážnou tváří a reálnými obavami očekávat druhý poločas tohoto vládnutí spojený primárně se snahou o lepší umělecký dojem.
