já to

u říkám pořád, všude se krade, a špatně by bylo opravdu teprve když by už nebylo co ukrást

Škodolibost je špatná vlastnost

Všímáte si ale, že určité typy lidí jsou tak obtížní a konfliktní, že se takřka nenajde nikdo, kdo by s nimi soucítil ani kdyby se jim přihodilo něco, co si sami bezprostředně nezavinili? A pan Rath je zrovna tenhle případ a ještě si všechno, zdá se, způsobil sám svou zlodějskou hamižností. Ale chápu, že úplatek je v tomto případě jen hypotetická záležitost, že chcete říct, že nikdo není tak čistý, aby mohl házet kamenem a že je potřeba být tolerantní, protože bychom mohli taky takhle chybovat a ostatní by se nám škodolibě posmívali a to by nám bylo velmi nepříjemné. Nezávidím panu Rathovi jeho situaci, ale je asi přesně tam, kam celou dobu směřoval. Člověk může dělat chyby, ale musí také umět za ně nést odpovědnost. Nemůžeme být tak benevolentní a každému všechno tolerovat a ještě ho litovat, že se sám dostal do nezáviděníhodné situace. Takhle to prostě nefunguje.

Dobré odpoledne,

píšete moc hezky. Často přemýšlím nad tématy, která jste tady uvedl. Jsem samozřejmě také někdy škodolibá, ale snažím se uvědomovat si, že pro jiné lidi mohu být hrozná a nesnesitelná (ačkoliv samu sebe vidím dobře). Méně tedy kritizovat druhé a více si všímat svých vlastních neřestí - jistěže všichni bez výjimky semo tamo krademe, lžeme, podvádíme, za zády pomlouváme, ale u sebe samotných to vždy nějak omluvíme, zatímco jiné bychom kamenovali.  A ve vysoké politice je to zase něco jiného - kdo se chce probojovat, musí být narcis (sebevědomý).

teměř u všech lidi by to platilo

ale u toho ne.Urazil,pošpinil,zesměšníl takovou spoustu lidí že už to hraničí s duševní poruchou.Víte mít plná ústa obyčejných lidi a pak jimi pohrdat a okrádat je ,tady už asi ani křestanství nestačí

Já ho nelituju a ani nebudu

Každý má svou cenu

A to jak z morálního hlediska - za kolik se dá kdo zkorumpovat. Vy autore tedy za cenu 7 mega klidně. Pan Rath to ukázal nejen teoreticky.

A potom cenu jako člověk, který něco společnosti dává.  Pan Rath si ze společnosti udělat akorát dojnou krávu a z občanů srandu, když kázal o zkorumpovanosti ostatních a sám bral až na hubu padnul.

Litovat mohu zloděje pouze v případě, že měl hlad a neviděl jinou možnost , jak se najíst. Chamtivce litovat  neumím.

Re: Každý má svou cenu

Když si vzpomenu, jak Raath kritizoval toho malýho Napoleona, který de facto ani nekradl ze státní kasy, ale naopak rozdával ze svého, tak se mi zdá, že to co předvedl Raath je asi 10 000 x horším přečinem.

Je to vlastně ještě mnohem horší než krácení daní ( a to je moc velký hřích ), které náleží státu a císaři.

plácáte nesmysly

on mu nikdo žádný úplatek nenabízel. Ráth záměrně nechal navýšit projekty o cca 10-20% aby pak rozdíl mohl inkasovat přímo od něj vybrané firmy. To je prachsprostá zlodějna na rozdíl od toho, co se tu snažíte popisovat.

Re: plácáte nesmysly

Dobrý den,

děkuji vám za váš příspěvek.

A přeji vám pěkný slunečný den, JK

I have a dream

Mám sen.......................... že tento národ jednoho dne povstane a naplní pravý smysl svého kréda:

Klaus a Rath v jedné cele

Re: I have a dream

To bych Klausovi nepřál.

Cituji autora: "Odmítl bych já osobně sedm milionů korun,

kdyby mi je někdo nabídl, navíc za předpokladu, že by byla veliká naděje či téměř jistota, že se na to nikdy nepřijde?“ To je podle mého přesvědčení zásadní otázka, kterou by si měl položit každý, kdo vůči Rathovi cítí škodolibost či pocit zadostiučinění. Pokud na tuto otázku nemůžeme odpovědět jednoznačně „ano, já bych úplatek vždy a za každých okolností odmítl“, je namístě jistá shovívavost nebo prozíravý nadhled směrem k tomu, co se nyní děje Davidu Rathovi."

Shovívavost není naprosto na místě, protože to byl právě Rath, kdo ve Sněmovně brojil proti korupci a neváhal z ní kohokoliv nařknout, aniž měl pro to jediný důkaz. To je farizejství nejhrubšího zrna.  

Re: Cituji autora:

Dobrý den,

děkuji vám za váš názor.

Souhlasím s vámi!

V mém článku jde spíše o to, aby si člověk dokázal udržet určitý nadhled a nenechal se do toho vtáhnout ve smyslu pociťované škodolibosti a pocitu zadostiučinění právě v mnou zmíněné formě "dobře mu tak". Řekl bych, že pokud někdo dělá něco špatného (například je úplatným), je to jeho věc a je-li mu to dokázáno, měl by nést následky. Pokud však my máme radost z cizího neštěstí, byť to máme sami pro sebe dobře odargumentované a přijde nám to jako spravedlivé, dostáváme se do situace, kdy sami děláme něco špatného. Je tedy správné podle mého názoru doufat ve spravedlivý trest pro každého, kdo udělal něco zlého, ale nepovažuji za správné komukoliv přát něco zlého (ať už je to kdokoliv), radovat se z cizího neštěstí (být škodolibý) a to ani potom, co bude případně dotyčný skutečně shledán viným a odsouzen k trestu odnětí svobody.

Přeji vám pěkný den, JK

Odmítl bych úplatek 7 milónů?

Tak otázka nezní, správně to je: řekl bych si o úplatek 24 miliónů (pro sebe a své komplice)?

Aktivita je tady ze strany příjemce, takže o pokušení 7 mega se nejedná.

Re: Odmítl bych úplatek 7 milónů?

Dobrý den,

děkuji vám za váš názor.

Máte pravdu, otázka by se dala formulovat jinak. Já však chtěl položit jednoduchou otázku a formuloval jsem ji tak, jak mne napadla - myslím, že účel by splnily obě (ta moje i ta vaše), byť rozumím tomu, jak to myslíte - říci si o úplatek má širší rozměr, než jej "pouze" přijmout. I když poté, co si někdo o úplatek řekne, musí logicky k naplnění či dovršení skutku následovat to, že jej také přijme. Když o tom tak přemýšlím, tak mě napadá, že by vaše otázka nabízela také toto vyvrcholení --- někdo by si sice o úplatek řekl, ale pak, když by došlo na věc, by jej odmítl převzít s tím, že si například dělal legraci nebo to jenom zkoušel...

Přeji vám pěkný den, JK