Pastinák

Má tam být ještě přívlastek setý, ale já ho nesel, tak bych ho mohl nazvat focený. Je zdravý, to je nepochbné, ale že by byl zrovna moc chutný, to je evidentní. 

Dokonce jsou na jeho úprvu celé brožury. Mě ale moc nechutná. Jenom kamarád Alois, který si zákládá na zdravém způsobu života nedá na pastinak a petržel a celer a vůbec, dopustit. Je to na něm také vidět a jeho zdravé názory, jak tvrdí vyplývají právě z jeho stravy zdravé. 

Naroti tomu kamarád Josef jeho syndromem zdravé stravy netrpí. Jeho filozofií jest toto"" Jak mě to ku...va může škodit, když mě to k....rva chutná!" Jí jenom maso s tím, že pralidé nic jiného nejedli a nedá si vymluvit, že pralidé nejsou našimi předky, ale že jsou jimi lidé kosmického původu, kteří jak známo, jedí pestrou stravu. 

Na rozdíl od nich má kamarádka Josefína za jediné omezení považuje to, když už si potravu do krku musí zatlačovat zvlášť k tomu vyrobeným šťouchadlem. Pak toho "žraní" nechá. 

Oba moji kamarádi jsou dost tlustí. Josefína je jako z prdu dech. Její tajemství spočívá v tom, že jako vědecká parazitologická pracovnice zkoumá tasemnici sama na sobě.

Tak kde je vlastně pravda.