Kostky jsou vrženy (a Bůh v ně nehraje)

„Kampak by to došlo třeba s pouhou ponravou, kdyby měla plakat, že je ptačí potravou. Ty, ač nejsi brabenec, se taky rád hlasitě chechtej..."

 

Všechno se mění, svět se točí
Srdce dál bije, světlo je v očích
Motýlí křídla jako kamufláž
Chceš letět výš? Tak se, hochu, snaž!

Sychravým ránem nesmíš se nechat splést
I když ho nevidíš, nechej se sluncem vést
Ať je ti skřivan Beethovenem
A modré nebe dědičným lénem

Nejednou zavrže písek v soukolí
Stačí jen slovo, gesto, cokoli
A přijdou věci neodvratné
Fňukání nebývá nic platné

Každá noc skončí - tak to vždycky je
A co tě posílí, to tě nezabije
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky
Víc snese pružný nežli měkký

Kostky jsou vrženy (a Bůh v ně nehraje)
Jedině smích je klíčem od ráje
Proto se dál hlasitě chechtej
A na svou bídu si nezareptej…

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Drahomír Kvasnička | pátek 18.9.2015 10:24 | karma článku: 8,07 | přečteno: 276x