Co ještě chceš? Čekáš snad dík?

„Rána jsou smutnější než večer, z rozbitého nosu krev mi teče, na čísle 56 109 nikdo to nebere.“ Jaromír Nohavica

Foto: Kateřina Abrhámová

Co bych měl říct, když došla mi slova?

Co ještě chceš? Čekáš snad dík?

V tichu se pravda perfektně schová

I lež se ztratí – na okamžik

Prosím tě, co by se mělo dál dít?

Oba snad víme, že tímhle to zvadlo

Než ráno v tichosti opustím byt

„SBOHEM“ ti napíšu na zrcadlo