Škola základ života?!

Toto staré známé klišé známe všichni nejen díky filmu pro pamětníky. Ale má v dnešní době vůbec ještě místo? Je nebo aspoň měla by být pro děti a mládež škola na prvním místě? Sto lidí - sto názorů, jak se říká. Podle toho mého však toto klišé ještě nějakou dobu platit bude. Musí! Dobře, nemusí, ale doufám. Uznávám, jsem tady v tomto názoru možná trochu staromódní, byl jsem tak totiž odmalička vychováván. A věřte, že ve stejném duchu budu vychovávat i své děti. Jestli teda v průběhu vzdělávacího procesu nezmění názor, což se taky dost často stává… Ono se totiž nejedná jen tak docela o školu hrou, kterou zavedl Jan Amos Komenský. Není to procházka růžovým sadem, ale ten boj je právě to, co se mi zamlouvá. V dnešním světě totiž nedostanete nic zadarmo. No, pomiňme právnický titul na univerzitě v Plzni… Na druhou stranu se domnívám, že zcela gratis je těch pár písmen před jménem taky nepřišlo…  

"Tobě se chce ještě učit? Proč? Je to zbytečné. Víš, kolik já znám lidí, co nemají ani maturitu a mají se skvěle?" Určitě i vy jste se setkali s podobným názorem. Každý. A i když takových podobných blbostí slýchávám čím dál tím častěji, snažím se to pouštět druhým uchem ven. Mám nemálo přátel, kteří zrovna studijními typy nejsou. Nejen to, diví se mi, že jsem ochoten učit se dalších pár let. Můžete jim vysvětlovat, co chcete, jak dlouho můžete, ale vždy dostanete stejnou odpověď: "No tak se uč tři nebo pět let, já už vydělávám a můžu si toho momentálně dovolit více než ty!" S tím se nedá dělat nic jiného než souhlasit. Ale zde bych si dovolil vypíchnout jednu důležitou věc. A tou je slovíčko MOMENTÁLNĚ. Situace v republice (a zejména na Ostravsku) tomu sice nyní nenapovídá, ale myslím si, že práce si v životě ještě užiji až dost. Budu dělat vše pro to, abych těmto lidem, kteří si mi za pár let budou u piva stěžovat, že je práce nebaví a že jsou neadekvátně ohodnoceni, řekl: "Co se týče peněz, měl jsi na mě náskok pěti let. Ale vidíš, ty chvíle strávené nad učebnici mi teď zajistily stabilní práci, která mě baví, a v porovnání s tebou dvojnásobný plat…"

Po pravdě řečeno, mou motivací není být nejchytřejším člověkem v republice. Přemýšlím pragmaticky, chci si studiem zajistit takové podmínky, abych byl v budoucnu spokojený. Jinak řečeno, podle mého názoru je v dnešním světě vysokoškolský titul velmi důležitý. Ne přímo nezbytný, ale důležitý určitě. Doba je totiž úplně jiná a titul má v dnešní době skoro každý druhý člověk. Když to řeknu jinak, ten, kdo vystudoval vysokou školu dříve, byl NĚKDO. Dnes je totiž tolik vysokých škol, které nabízí obory všeho druhu, že si každý může vybrat, co mu vyhovuje. Není výjimkou, že lidé, kteří byli na střední škole studenty podprůměrnými, jsou za pár let inženýry. Bohužel právě tato skutečnost znevažuje vysokoškoláky na veřejnosti. Například když se můj velmi dobrý kamarád hlásil na Vysokou školu báňskou, cítil jsem od druhých jisté pohrdání, neboť se Ostravou šíří fáma, že na tuto školu se dostane opravdu každý. Souhlasím, neřekl bych, že přijímací zkoušky na kterýkoli obor jsou zde extra těžké. Málokdo ale ví, že o to těžší je poté samotné studium a polovina přijatých po úvodních semestrech končí na Úřadu práce. 

Ale proč je tedy ten titul tak důležitý? Souvisí to právě s tím množstvím lidí, kteří každoročně opouštějí vysoké školy s titulem před jménem. Vzniká tak konkurenční prostředí. Například právě na již zmiňovaném úřadě kdysi stačilo, abyste do svého formuláře odškrtnul políčku "mám maturitu" a s největší pravděpodobností jste za pár týdnů už nebyli mezi nezaměstnanými. Jistě, z velké části to bylo ovlivněno politickým systémem, který zde kdysi byl, ale to teď není důležité. Chtěl bych podotknout, že sama maturita vám v dnešní době práci nezajistí. Změna je v tom, že teď už je totiž požadován minimálně titul bakalářský. Domnívám se, že právě písmenka Bc. před jménem jsou právě v dnešní době jakýmsi mezníkem pro dosažení lepší kariérní pozice. Není žádným neobvyklým jevem, že obecně ve firmách zastávají relativně nedůležité pozice lidé s maturitou. Když se podíváte na jmenovky na dveřích kanceláří vedoucích, ředitelů či manažerů, vidíte krom jména ještě minimálně jeden další titul. Slovíčko minimálně jsem použil úmyslně, neboť tito lidé vesměs disponují alespoň dvěma vystudovanými školami. Byli zkrátka ctižádostiví, chtěli na sobě pracovat a dřina se jim vyplatila. 

Jste už zaměstnáni a najednou po vás šéf chce, abyste se dále vzdělával, jinak vezme " mladého mgr dravce", který čeká na svou šanci? Nic nového, zvykejte si... I z tohoto důvodu se mi zdá přijatelnější variantou vystudovat ještě v mládí, než abych se musel v budoucnu na stará kolena ještě "šrotit". 

Závěrem bych chtěl dodat, že vám nic nepřistane rovnou do klína. Myslím si, že stále platí jednoduchá přímá úměra: vyšší vzdělání - lepší kariérní pozice. A kdo si to nemyslí, tak má buď veliké štěstí, že byl ve správném čase na správném místě a měl dobré nápady nebo prostě a jednoduše není vzdělán tak, aby celou mou úvahu pochopil...

(mik)