Měl nebo neměl pan Frištenský právo zasáhnout? Jednala Městská policie jak měla nebo totálně nezvládla situaci? To je dnes hodně propírané téma a já přidám další pohled, který se objevuje v pozadí většiny sporů.
Celá ta patálie začala videem o zásahu Městské Policie.
Tedy spíš tím, co na videu nebylo. Člověk bez domova se závislostí na alkoholu obtěžoval cestující na zastávce. A podle všeho to nedělal poprvé. A asi nikdo neřekne, že šlo o něco společensky hodnotného. Tím jsme přestavili jednu stranu sporu. Na druhé straně stojí Městská Policie (dále MP). Snaží se situaci řešit. Zákrok se vymyká a následuje zoufalá snaha dotáhnout ho do konce. Právník Robert Pelikán vnímá zákrok jako nepřiměřený. Naopak Patrik Šebesta, který se věnuje bezpečnostní problematice považuje zákrok za přiměřený. Tak jak to vlastně je?
Zkusme si na chvíli představit, že zákrok vedla státní policie (PČR). Pral by se s ní pan Frištenský kdyby nesouhlasil? Většina z nás by řekla, že asi ne. Koneckonců sám se PČR dovolával. A tady je potřeba se zastavit! Problém totiž neleží v právním hodnocení situace, jakkoliv souhlasím s panem Šebestou, že správné je natáčet, svědčit a popřípadě slovně působit. Fyzickému působení a jeho dopadům se budu věnovat příště. Problém, který tak vyvstává v celé své nahotě, je jednoznačně morální kredit MP a její úloha jako úřední osoby. A tady je jádro pudla. Většina z nás má v hlavě obraz (a až příliš často pravdivý) MP jako nekvalifikované pracovní síly, kam jdou ti, které PČR nepřijala. Dále obecná zkušenost se zneužíváním MP jako dodatečného zdroje financování obcí. A rostoucí rozdělení nejen laické, ale i zákonodárné a soudní veřejnosti nad úlohou MP. To je první kořen průšvihu na Andělu. Prostě část veřejnosti nepovažuje MP za dostatečně kompetentní k výkonu pravomoci úřední osoby. Uvidíme jak se k tomu postaví soud. Žena co napadla MP má průšvih jistý. U pana Frištenského bude velmi záležet na názoru soudce na úlohu MP a tím i na míru vybočení ze zákonem chráněné role úřední osoby.
Samotné provedení zásahu je druhým kořenem. O život nešlo a základní pravidlo opakované policistům do zblbnutí je: "Když to nevypadá dobře, volej posily a čekej". Takže, když se pán s krabičákem začal na stanici plné lidí cukat, měli zavolat posilu a zůstat tam stát. On moc dobře věděl, že na ně nesmí ani sáhnout a jako jediný skončil s banálním přestupkem. A možná by pod upřeným pohledem změnil lokalitu. Pokud ne, tak by ho ve 4 sklapli, šoupli do auta a za půl minuty by nebylo co řešit. Jasně mysleli si, že to zvládnou a možná šetřili náklady. Ale na hodně nesprávném místě. Což jen ukazuje na nekvalitní přípravu. Protože profesionál se nebojí přiznat, že je něco nad jeho síly a umí si říct o pomoc.
Určitě se dočkám otázky, jak bych si představoval ideální zásah. Nijak, takový neexistuje. Na druhou stranu existují zásahy s profesionalitou minimálně o stupeň vyšší. Jeden z nich a taky z Anděla si můžete prohlédnout níže. A jedná se o zásah v otevřeně nepřátelském davu...
