Článek je většinou napsán východoslovenštinou. Na veselce se věru sešla famílie z celého světa a všude jsou nějaké novinky.
StrýcMiťo z Prahy: Naša vláda naverhla daľše opatreňe proci križe a hutori še, že nateraz še to už zospravdi podari. Ket še tot naverh podari zrealizovac, ta še rozkruci našo hospodarstvo, finančnictvo, viroba, veda a dokonca i kultura u kratkim čaše na polne obratki. A to šicko za malo peňeži. Stači, ket gu nam prescahuju das dvesto občanoch z Izraelu. Do toho programu še už hlaša perši zaujemcove. Či še podari viľepšic i politiku, to še išče uvidzi. Strýc Ďoďo z Kravan: U našich valaloch i mestoch taka moda, že montuju fšeľijake automati na pijatiku. Hento namontovaľi automat na mľiko. Polnohospodárske družstvo u Kravjanoch už preči ľem dakuščičko daľej. Za ňeveľke peňeži sebe u ňich može čľovek mličko nadojic rovno u chľive.Strýc Piťo z Osla (hlavní město Norska): Ta tiš u Norsku, bi še uradňici bars chceľi skorumpovac ... aľe ľudze jim to ňedovoľa.Družička Tamara si na svatbě také zazpívala a rozpovídala při tom, jak se seznámila se svým milým Dežem z Levoče
Celá řeč družby Dezidera se točí, jenom kolem LevočiFšadzi okolo „Čarnoho mesta" še cahaju hľiboke cmave ľesi. Pľac meskich ľesoch še podarilo dosc rozširic obetavomu starostoj. Jednoho šumnoho dňa z joho primatorskoho nosa začala cečic joho vlasna belava krev. Hlave mesta še ňeľeňilo a višedla na bicigeľ oprati o scenu ňedaľekej karčmi. Gu mestu tak buľi pripojene šicke valali okolo drahi E pejdzešat až po Poprad.Podľa znamej meskej visadi, chtoru prijal uhorski kraľ Pišta (Šťefan) pjati, išče tedi, ket bula vojna z totim Matušom Čakom, s chtorim sebe ňeznaľi radi. Šlo o to, že chto budze panom žemoch, ket krev preľal Ľevočski richtar.Aľe pre občanoch slavnoho kraľovskoho mesta Ľevoča to šicko malo, a zato sebe ľes pestuju u naštred svojej spiskej metropoli na hlavnim namescu. Historicki vzacne namesce u Ľevoči zo šternastoho storoča, spraviľi išče krajše na začatku minuloho storoča, ked tam posadziľi paradne stromi. A tote stromi medžitim obivateľom dakuščičkom pšerošľi pres hlavu. Tak das o petnac metre.Pre tote stromi na namescu teraz ňevidno ľes u okoľici a aňi šumne kosceli. Ľevočaňe teraz rozdumuju o tim, že park naštred namesca vihlaša za narodni park. U ľešiku še už objaviľi perše jeľeňe, ľiški, medvedze, a po zaverečnej u karčme i opici. Drevorubač (pilčik) Pali, majster svojeho remesla a bars šikovni rezbar zo zaľubi bi še bars pocešil, kebi mu dovoľiľi s toho dreva na namescu vistruhac oltar i sochi šickich poslancoch meskej radi.Pomocný slovníček: šumni - hezký, cečic - téct, belavi - modrý, draha - cesta, šicko - vše, naštred - uprostřed, perše - první, bars - velmiTam okolo Levoči tam še točí mnoho filmů a fotek(Návrat v čase) Bratr nevěsty Nikolaj Mišigar a černý Dežko na cestě pro družičku Tamaru
Družička Natálie Rusnáková pověděla co odposlechla v autobusu po cestě na veselkuV autobusu slucham sobi rozhovor staroj babky s molodym chlopcom, kotryj kolo nej sidi. Jak každa zvedava baba otočila sja ku chlopcovi a spustila:„Neznaš de ide tot autobus? Ide do Čabin?“Chlopec sa pousňav popid nis a lem plečama stisnuv. Po par minutach baby nedalo a zas sa zviduje:„A čij si synku?“Na to chlopec odpovisť:„Teta ja vám nerozumiem.“Babka sa otočila a lem tak pro sebe povila:„Ta toti molody dniskaj s normalnu reču nechoťat konverzuvati a ja anglijsky neznam.“(slucham – poslouchám, nis – nos)Natálka pustila také své domácí video a tam se, zdá se mi, též schyluje se ke svatbě
Na svatbě nechyběl redový tanec, lahvový a ani tanec mladomanželů
(S nářečím, ve psané podobě, jsem se setkal při čtení jednoho Valašského humoristického časopisu a v knížce Milky Zimkové. Ze svatebních videí na Youtubu jsem si půjčil to nejhezčí. Bez dovolení ale v tržním hospodářství, myslím, ještě pořád platí zásada, že se může trhnout vše co není zakázáno. Moc děkuji. Spolupráce Drahoslav Mika. Příhodu z autobusu v rusinském jazyce napsala Beata Niskačova.)
