Zeman si lžemi vědomě či nevědomě testuje český národ, co mu ještě zbaští

Kdo je to osobnost? Je to každý alfa samec? Známe v historii problematické alfa samce? Kam až potřebujeme zajít?

K Donaldu Trumpovi mám víru, neboť je v nové situaci, kde má šanci překročit svoji vlastní osobnost. Pravda, nebo ji naplnit v tom nejhorším, co si jen dokážeme představit. Ale tím, že budeme předjímat a stavět ho do horšího světla, v něm jen podpoříme to špatné.

U prezidenta Zemana jsem postupovala stejným způsobem. Pokud jsem psala na Hrad, vyzdvihla jsem prezidentovy kvality a přidala zdvižený prst - respektive prosbu k jeho některým zejména pro žáky nebezpečným krokům (které vyvolaly haló ve škole, nebo byly jinak společensky nebezpečné), popřála uzdravení z psychických komplikací i ze závislostí. Situaci po 28.10. jsem  vnímala jako možný okamžik pro to, aby se lidé bez hysterie (a vlastně i řešení Zemana) zamýšleli nad hledáním kvalitních kandidátů na prezidenta (i kromě Michala Horáčka či Marka Hilšera, kteří vykopli míč). 

Situace se ale posunuje dál a po zvolení prezidenta Donalda Trumpa v Americe se podle očekávání i v Čechách přiostřuje. Prezident Zeman vzkázal přes Jiřího Ovčáčka, aby lidé nevolili pseudoelity. O elitách (kam prezidenta Zemana osobně nezařazuji) se raději ani nezmiňuje. Tento vzkaz můžeme číst neutrálně anebo jako součást své osobní volební kampaně. Do elity pana prezidenta (byť je velmi chytrý) nepočítám, protože když se scházím s osobnostmi různých odvětví, kromě chytrosti disponují ještě vlastnostmi, které rozeberu níže. 

Tam ale dnešní příběh nekončí. Prezident Zeman ať už vědomě či nevědomě spolu s Jiřím Ovčáčkem testují český národ, kolik špinavé kampaně a pomstychtivosti snesou, aby věděli, jak postupovat případně od března příštího roku. Kromě toho zkouší, do jaké míry se lidé zajímají o události v Čechách a co jsou schopni ještě zbaštit a kde prohlédnou jasnou lež a nehoráznost. Jednou z takových situací bylo napadení amerického velvyslance v projevu prezidenta po zvolení Donalda Trumpa. Je možné, že měl prezident Zeman určité výhrady k velvyslancovi Schapirovi. Tento nezkušený diplomat mohl v určité míře překročit své kompetence (citlivé téma muslimů, pochopitelné pozastavení se nad cestou prezidenta Zemana za ruským oligarchou místo na pohřeb izraelského prezidenta apod.). To je ale věc prezidenta a jeho pravomoci napomenutí,  jmenování i odvolání velvyslanců. Prolévat svoji zášť před lidmi, kteří někteří ani netuší, co mu vytýká, není z mého pohledu správné.  Zda promyšleně nebo prostě z čirého spontánního nápadu vyslovil, že za značné pochybení vnímá to, že se velvyslanec neúčastnil oslavy 28.10.2016.Jenže.....

PAN VELVYSLANEC TAM BYL, JAK DOKLÁDAJÍ FOTOGRAFIE, BYLO JICH DOKONCE POŘÍZENO NĚKOLIK. Potvrdili to i další atašé. 

Místo toho, aby se prezident Zeman omluvil (což je těžké, když větu pronesl jako útok, ne informaci), jeho mluvčí Jiří Ovčáček pokračoval v pošpiňování amerického velvyslance. Jiří Ovčáček na dotaz, zda by se měl prezident Zeman omluvit americkému velvyslanci sdělil toto: "V tom případě byl pan Schapiro neviditelný a zmatený. Krásným dárkem k mým lednovým narozeninám bude odchod nediplomata." Bývá zvykem změna diplomata, nebylo to vůbec třeba v médiích komentovat. Šlo opět o osobní mstu a test, co český národ "zblajzne" od Zemana i Ovčáčka. JAK DALEKO MUSÍME JEŠTĚ ZAJÍT?

Zdá se , že nás to nemusí zajímat, ale vzhledem k tomu, že učím na základní škole, vidím, jak se tyto věci postupně propisují do mentálních vzorců dětí. Nemaje často úplnou nebo vůbec funkční rodinu, vlají ve společenské atmosféře a počítačových hrách a i na ty děti, které zázemí a aktivity mají, působí rozpadající se pilíře solidní společnosti neblaze. Ve škole není prostor šířejí mluvit o politice a tak jsou děti odkázány na směs chaosu na serverech. Je nám to jedno? Jsme ochotni vyměnit iluzorní víru, že jediný (a nikdo jiný)  prezident Zeman nás spasí před uprchlíky za devastaci další generace? 

V současné době se hodně mluví o tom, kdo to je osobnost a kdo by měl být prezidentem. Slováci mají klid, zvolili čestného srozumitelného muže. Amerika bude prožívat cosi, co nikdo nevíme, co bude. Někteří Češi stále ještě podporují to (a další věci) o kterých píši v tomto článku. Je to opravdu to, co chceme?

Prezident Zeman, Donald Trump, ale stejně tak Hitler či Stalin (a teď nesrovnávám charakter) jsou alfa samci. Alfa samcem je ale i můj kmotr (kterého si nesmírně vážím)  a další osobnosti kolem mě (byť mají jiný osud, než je politické výsluní a u jednoho, kterého bychom chtěli s přáteli za prezidenta, je to vyloženě škoda). Je dominance jediným rysem osobnosti? Pokud ano, pak bychom museli znovu volit Hitlera či Stalina, kteří měli také své důvody (a Hitler pochopitelné řadě Němců), jakým způsobem vyvést lid z krize. Pokud máme hodnotit ještě další kritéria, tak hulvátství některých dnešních alfa samců v historii pravděpodobně příliš často nenajdeme. Také schopnost přetáčet banální fakta neuvěřitelným a trapným způsobem ve svůj prospěch. Dříve to prostě bylo pod úroveň, protože v rámci několika médií to mohli intelektuálové odfiltrovat. Dnes je situace taková, že jsme mnohem více zmateni, média (není to jen vinou Babiše) si rochní v zamotávání kauz a prezentací kontroverzních (byť třeba nestydatě lživých) rozhovorů a tak i při velkém zájmu může být někdy komplikované se v tom orientovat. Řada lidí to vzdává a na mladou generaci to má velmi ničivý dopad: Pokud určité procento uvažovalo k volbám nejít, protože to je mimo jejich svět, určitá část je pohlcena pohodlností a konzumem, tak se k nim přidávají mladí (i starší), kteří jsou politikou tak znechuceni, že další a další dveře kontaktu s občanským politickým životem se zavírají. A to je nebezpečné, protože potom ať vládne, kdo vládne, je zcela oddělen od lidí a to není nikdy dobře. 

Tento příklad s velvyslancem Schapirou je tak jednoduchý a čitelný, že kdo nevnímá, co se děje, nepomůže mu ani další série podobných lekcí. 

Pod pojmem osobnost vhodná na prezidenta si představuji člověka, který má osobní sílu (ale ne nutně největší ze státu) a má také svědomí a charakter. Má určité charisma, které není jen fyzického silového charakteru, ale i charakteru duševního. Měl by mí úroveň, pochopení, takt a také osobní tvar nezávislý na tom, zda se něco dotkne jeho ega. Neměl by to být nepoužitelný intelektuál či "metrosexuál". Stavět totiž bezcharakterního alfa samce (jde teď o obecné pojmy) a metrosexuála nebo neuzemněného pražského kavárníka do opozice jako jediné tři varianty prezidenta, je nesmyslné, nebezpečně a zavádějící. Člověk může být charakterní, silný, uzemněný a na úrovni. Řada i válečných hrdinů takoví byli. Pokud se k tomu přidá diplomacie a orientace v mezinárodních vztazích, je charakter prezidenta téměř úplný. 

Je na nás, zda chceme bezcharakterního alfa samce nebo skutečnou osobnost, která nás chytrým a na úrovni způsobem posílí v tom našem dobrém (resp. nebude to systematicky ničit i pro další generace a vést nás do krysích válek) a protáhne nás složitou mezinárodní situací. 

Alena Kulhavá