Moji žádost o rozhovor přijal europoslanec Pavel Poc. Hovořili jsme nejen o kompetencích orgánů Evropské unie a úlohách vlád členských států, ale také o roli USA a Ruska ve složité mezinárodní situaci a migrační krizi.
Pane Poci, jakou kompetenci mají jednotlivé orgány Evropského parlamentu a členské státy?
Rozhodování o opatřeních týkajících se realizace azylového práva a migračních otázek je vyhrazeno Evropské radě, tedy ČLENSKÝM STÁTŮM.
Evropská komise připravuje návrhy, Evropský parlament je v těchto otázkách pouze konzultován. V legislativních věcech Evropský parlament spolurozhoduje. Dále konstatuji, že základem fungování EU je (bohužel) to, že jak domácí, tak unijní právo jsou oprávněny aplikovat (tedy prosazovat a vymáhat) pouze příslušné orgány členských států. V případě neplnění unijního práva některým státem může Evropská komise proti takovému členskému státu zahájit formální proceduru, která má směřovat ne k sankcím ale k tomu, aby dotyčný stát začal příslušné unijní právo respektovat.
Znamená to tedy, že může nastat situace, kdy Evropská unie vypracuje nějaká opatření, konkrétní státy je nerespektují, občané se o navržených opatřeních nedozví (neboť EU nejsou média) a občan má potom zkreslený pocit, že Evropská unie v dané věci nic nedělá? Jaká je situace v otázce uprchlické krize?
Co se týká konkrétních opatření, návrhy byly Evropskou komisí předloženy, a to jak týkající se hotspotů, tak společné ochrany hranic, a další. Nyní je na Evropské radě, tedy členských státech, aby k této věci přijaly potřebná rozhodnutí a pak, a to je nejdůležitější, je respektovaly.
To, co nás, občany, celou EU drtí je skutečnost, že vlády členských států tak nečiní. Hovoří se o “selhání evropských elit”, nicméně těmito evropskými elitami jsou vlády členských států Evropské unie, nikoli Evropský parlament nebo Evropská komise. Není to nějaký bezejmenný “brusel” a jakási horda byrokratů v něm. Jsou to vlády členských států, které si navzájem nevěří, vydírají se, podrážejí se, podezírají se. A zdaleka ne jen v otázce migrace, týká se to i daní, daňových úniků a mnoha dalších věcí.
Jaká je role Turecka v celé záležitosti?
Co se týká Turecka, jeho role v celé věci je velmi zvláštní, stejně jako je velmi zvláštní role USA. EU se nicméně snaží s Tureckem dosáhnout dohody, která by omezila tok uprchlíků na území EU. Je to jistě problematická záležitost, ale v této chvíli není mnoho alternativních řešení, pokud nechceme “obětovat” členský stát Řecko. Pokud by se tak stalo, měl bych skutečně pocit, že EU se hroutí.
Řecko ale neplní pokyny z Dublinské dohody, posílají bez kontroly uprchlíky dál do Evropy...
Co se týká Řecka a Itálie, jistěže mají problémy s ochranou vnějších hranic. Jenže na druhou stranu v případě Itálie, která v minulosti tuto ochranu vykonávala i nad rámec svých povinností, připomeňme si operaci Mare Nostrum, která řadu let skutečně efektivně řešila středomořskou uprchlickou cestu, se nelze divit jistě skepsi. Vždyť právě v případě MareNostrum ostatní státy nechaly Itálii ve štychu, dlužno říci, že proti vůli Evropské komise i Evropského parlamentu. Jestliže se nyní někteří stateční ale poněkud populističtí politici členských států baví o “společné ochraně vnějších hranic”, baví se vlastně o vyslání vojenských jednotek na území jiných suverénních států. Jistěže je to nutné, ale je třeba velmi opatrně našlapovat. Jak bychom asi reagovali sami, balancujíce na hranici nacionalismu, na to, kdyby jiný stát EU chtěl na jejich území vyslat ozbrojené složky, byť k zajištění společné bezpečnosti?
Již na podzim jsem si myslela, že by bylo dobré svolat Evropskou komisi + Evropský parlament + členy států, neboť problém s uprchlíky je tak komplexní, že vyžaduje setkání všech složek najednou.
Máte na mysli tzv.Konvent. Jsem členem Spinelli group v EP, ke svolání Konventu vyzýváme už tak asi tři roky. Rada nemá zájem = členské státy nemají zájem. Jestli by mělo jít jenom o nějaké neformální setkání, pak nevidím reálný užitek, jen náklady.
Vím, že větší část zákonů patří do mezinárodního práva a psala jsem o nutnosti revize tohoto už v září. OSN ale není mezi praktiky vnímána vůbec dobře. Prý je to dnes spíše formální organizace pod velkým vlivem Ameriky. Jak vnímáte OSN Vy?
Ano, také to tak vnímám, OSN je organizace bez reálné síly. Ostatně členské státy nemají o OSN zájem. Příklad ČR je za všechny.
Myslím si, že právě zde by se měla Evropa, resp. Evropská unie i jednotlivé členské státy výrazně postavit - metodicky.
Hezká myšlenka, ale nereálná. OSN je takové, jak říkáte, ale je natolik pod vlivem USA, že na reformu není v současné době pomyšlení. A aby se EU pchala do fungování OSN, na to máme zatím sami doma málo pořádku. Ostatně EU není stát, EU je smlouva.
Snažila jsem se již delší čas získat kontakt na našeho OSN komisaře a nedaří se mi to. Učinila jsem dotaz i na některé instituce i své známé a žádná odpověď. Můžete mi pomoci kontakt najít? Má smysl kontaktovat i některé zahraniční komisaře? Ráda bych.
OSN nemá specificky národní komisaře.
Jak vnímáte současnou komplikovanou situaci na moři i na pobřeží Řecka?
Mořská cesta je už v podstatě zastavená díky společným akcím na moři a Frontexu. A jako jak “řešit pobřeží”? Chcete tam nainstalovat kulomety, a kdo vyleze na písek ten, jí koupí? To chcete? Já vím, že mnoho lidí u nás doma to chce. Tak já tedy ne. A řešit? Co řešit, vždyť na to máme všechno, co potřebujeme. Ty lidi snad usušíme, nakrmíme, pak zjistíme kdo z nich je uprchlík a kdo je jen ekonomický migrant. A procedury co s tím dál, jsou taky jasné. Jen musí členské státy chtít vše aplikovat, a to včetně vracení lidí do země původu, pokud nemají nárok nebo pokud je sem nechceme.
V některých případech ale nelze zjistit, odkud ten člověk je (řada lidí není v místě registrovaná a to právě ti nejchudší a nejpotřebnější + podvodníci) a státy (kromě ČR) atd. nedodržují Dublinskou dohodu. Padělky pasů jsou čím dál dokonalejší u dalších. Státy, které by měli uprchlíky vracet, je nechtějí, takže je to jen "jako že je možná vrátíme", ale ve skutečnosti není kam a jak a tím pádem zde všichni zůstanou? A až se budou chtít dát na pochod lidé i z dalších zemí...
Jistěže je to jen začátek. Subsaharská migrace, to bude teprve pošušňání. A my tady tímhletím běsněním zboříme jedinou společnou strukturu, která by to mohla být schopná vyřešit. Členské státy musí buď dodržovat, co mají dodržovat, nebo pokud ty kompetence nechtějí, tak je musí předat EU spolu s potřebnými financemi. Víte kolik je příspěvek do unijního rozpočtu? 1% HDP. Tady si o tom rozpočtu něco přečtěte: http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-11-459_cs.htm Víte kolik jsou příjmy federálního rozpočtu USA? 15 - 20% HDP. EU by současnou “krizi” na úrovni federace s takovým příjmem zvládla naprosto v klidu levou zadní. Ale členské státy na to prostě kašlou.
Jaká je konkrétní úloha Evropského parlamentu v dané situaci? Parlament může podávat návrhy i pro Evropskou komisi...
Rezolucí parlamentu je řada. Parlament má v této věci pouze konzultativní roli. My nemůžeme vypracovávat “návrhy zákonů”. To dělá Evropská komise. Teď třeba má Rada na stole návrh společné ochrany hranic. Znamená posílení FRONTEXu . Ovšem pokřik ze strany některých členských států je neskutečný, a ze strany znacionalizované veřejnosti ještě větší. Návrh obsahuje zmínku o možnosti vyslat nějakých 1500 lidí, když nebude konkrétní země situaci zvládat. Směšně, že? Ale i to vyvolalo vlnu odporu a nazvali to “invasion clause”. On i samotný Schengen by mohl být snadno funkční, jen kdyby členské státy tuto úmluvu dodržovaly. Doporučuji přečíst toto: https://www.euroskop.cz/302/sekce/oblasti-schengenske-spoluprace/
Někteří Češi se bojí, že Německo řeší svoji populační krizi, vybere si z uprchlíků ty lepší a potom řekne (říká) "pomozte nám" a ty přebrané uprchlíky pak dostanou ostatní státy. Jak to v praxi bude vypadat? Pokud by došlo na přerozdělování…
Pokud by došlo k aplikaci relokačního mechanismu, bude aplikován v zemi, odkud se bude relokovat. Na základě schváleného klíče a s ohledem na aktuální kapacity jednotlivých členských států by byla v tzv. „hotspotu“ žadatelovi o azyl nabídnuta relokace do konkrétního členského státu. Pokud by žadatel o azyl odmítnul relokaci, ztrácí automaticky nárok na azyl v EU. Stále ovšem zůstává stejný problém, na který upozorňovala ČR od začátku: kdo vynutí respektování relokace v rámci Schengenského prostoru, když se bude požadovaná destinace lišit od destinace určené relokačním mechanismem. Ale stihomam některých lidí doma vůči Německu je chronický a nikdo jim to nikdy nevysvětlí.
Amerika rozvrací blízký východ (někdy cíleně, někdy s opačným záměrem) a důsledky z toho, že by přijala migranty, nepřijímá. Má své vnitřní migranty z jihu a s nimi problémy a navíc jsou dohady o tom, že jí destabilizace Evropy (a tím mocenské oslabení a možnost prorvat se na trhy) vyhovuje. Co si o tom myslíte?
Ano, tak to zjevně je. Nejde jen o Blízký východ, jsem osobně přesvědčen, že Ukrajina je to samé a aktivity vyvolávající nacionalismus v členských státech taktéž. Silná EU Spojeným státům vadí a Rusku jakbysmet. Obě velmoci jsou spokojeny s bipolárním světem a se stavem studené války. Nerozhádaná Evropa je pro ně extrémně nepříjemná, protože je silná a civilizovaná. Bohužel obě velmoci pochopily, že sjednocenou Evropu nemohou přemoci a tak se systematicky snaží o rozmělnění evropské jednoty, či už prostřednictvím tzv. „trojských koní“ (pro Rusko již tradičně Kypr, Řecko nebo Itálie, pro USA tradičně Velká Británie, Polsko a někdy i Německo), nebo rozmělňování stability kolem Evropy.
Turecko je teď komplikovaně klíčová země. USA-NATO-Rusko-Turecko. V tom mají pocit Evropané, že je EU a i vlády států k ničemu....jenže když jsou mocenské síly rozvrženy úplně jinudy...mimo vlády...co s tím? Zažila jsem na sobě manipulaci a teror jedné americké firmy...je to někdy skutečně ďábelské.
A do toho klimatické změny. Kdybychom se s USA a Ruskem dohodli a rozdělili si lidi ze suchých oblastí rovnou, mírově, dobrovolně, s láskou a promyšleně integračně, to by bylo dobré...ale to je pohádka.
Ano. Bohužel je to specifikum naší současné české situace, zaměňovat dojmy a pojmy. USA jsou u nás chápána většinou populace jako jakási země svobody. Jenže v USA je politika natolik řízena byznisem, že už tam mnoho svobody a demokracie nezbylo. Veřejné mínění v USA není respektováno, ale uměle vytvářeno podle zájmu korporací, tam už demokracie zmizela, a to není jen můj názor,
Jakou roli vnímáte u Turecka v daném problému?
Turecko je jejich hračka, stejně jako bohužel Polsko. Tyhle dvě země budou hodně rozhodovat. A pokud se USA a Rusku podaří zblbnout evropskou populaci natolik, aby sama rozbila svou jedinou ochranu proti jejich vlivu, Evropskou unii, tak to bude zase na hodně desetiletí zabité. On se ten projekt jednou vrátí a uskuteční, ale je klidně možné, že to bude až v příští iteraci. Vždycky je to lepší a lepší, už jsem si myslel, že to tentokrát bude to pravé, ale jak to vypadá, asi nebude.
V podstatě se dnes hraje o to, jak daleko se budeme muset vrátit v historii. Doufejme, že ne až k evropské válce, to by bylo špatné.
