Jakou velkou výzvu dává Bělobrádek lidem? Jak to bylo s EET? Jak pracují politici? Proč jsem odmítla pracovat v Evropském parlamentu?
A) Marián Jurečka započal významnou transformaci českého zemědělství:
- Přestože máme většinu zemědělců velkých, snaží se podporovat více ty malé, aby měli také šance (dosahují v 90% na dotace, kdežto velcí jen v 50%).
- Označil české výrobky srozumitelněji a podporuje venkov, lokální potraviny
- Spolu s ministerstvem životního prostředí připravil významnou transformaci zemědělství tak, aby se rekultivovala půda, lépe zabránilo splachu půdy a byli jsme lépe adaptovaní na sucho.
- U Evropské komise vymandelil, že potraviny se stejným obalem musí mít v západní Evropě i v Čechách jednotnou kvalitu.
Jaká je tedy práce pod Mariánem Jurečkou? Ptala jsem se jedné z jeho asistentek: Krásná, protože nese výsledky, ale náročnější, protože Marián Jurečka se pustil do mnoha oblastí a chce vidět výsledky. A ty z lidí dostává. (Nejde o nekritické vychvalování Jurečky, určitě dělal i nějaké chyby, nejsem naivní, ale o tom tento článek není - jde o celkovější pohled). Přestože je práce náročná a už se těší na nějaký odpočinek, byla by stejně jako já pro to, aby dobří ministři dostali šanci pracovat na ministerstvu dvě volební období. Během první části volebního období se totiž každý politik rozkoukává. Na druhou stranu více než dvě volební období by mohlo znamenat určitou stagnaci ministerstva, po dvou obdobích je třeba změna.
Zde mé subjektivní hodnocení, které nemá být návodem, jak to konkrétně má v příští vládě být, spíše jen motivem k zamyšlení nad efektivností dvojitého času na systematickou práci:
Ze současné vlády bych ráda viděla dále ve funkci z lidovců všechny tři ministry: Pavla Bělobrádka v inovacích, Mariána Jurečku v zemědělství a Daniela Hermana v kultuře. Ze sociální demokracie bych dále ráda viděla pokračovat Miloslava Ludvíka a nejsem si jista u Milana Chovance a Lubomíra Zaorálka: Na rozdíl od předchozích pánů jsou to trochu hráci a ač odvádí kvalitní práci, nevím zcela jasně, co od nich čekat. A procesy s policií a infomacemi a tajnými službami se přiznám nedokážu dobře vyhodnotit. Přestože bych byla ráda, aby se ANO rozpadlo tak, že kvalitní politici přejdou do jiných politických strana kariéristi politicky zahynou, nechci příliš kritizovat Martina Stropnického. Musí ho posoudit odborníci a lidé, kteří s ním více komunikují. Podobně pana Brabce. Kde jasný problém je pro mě např. ministerstvo průmyslu, ministerstvo školství a ministerstvo spravedlnosti. Tam bych ráda viděla nové ministry.
B) Pavel Bělobrádek klade na lidi zásadní výzvu: Zda chtějí být zodpovědní svobodní občané, kteří rozumí tomu, co to je být občan, jak mít zodpovědnost za svůj život a zároveň pomáhat lidem, kteří si pomoci sami neumí. Vnímá rozvírající se příjmové nůžky a jeho posila střední třídy a inovativní průmysl by nás mohl posunout do struktury společnosti v Německu. Naději na inovace může mít ale jen tehdy, když střední a hlavně mladá generace v tom uvidí budoucnost. A to je ta nejzásadnější výzva. Pak nad ní stojí ještě metavýzva a to je "být dobrým člověkem" "nemuset o některých základních věcech diskutovat a naopak umět diskutovat o čemkoliv". Lidovci v současném stavu společnosti nemají šanci získat větší procento hlasů, protože společnost po komunismu si nese řadu znaků komunismu stále a k tomu se přidal konzumismus západního světa. Ale jsou to mimo jiné (nejen!!) právě Lidovci, kteří jsou ukazatelem vyspělé společnosti: Schopnosti lásky, jednání, vnímavosti, moudrosti a určitých základních hodnot. Jako lakmusový papírek zahlásí současný stav: Mohou získat 6% při konzumním způsobu života či oligarchy a monopoly a mediálními fikcemi ovlivněném životě. Ale mohou získat i 12% (podobně jako Topka či o něco méně Starostové), pokud lidé pochopí, že KDU-ČSL je za mnoho let nezkorumpovaná stabilní pracovitá zkušená jednání schopná a moudrého odstupu dovedná strana, která v letošním volebním období prosadila 80% svého programu a hlavně odvedla velmi dobrou práci na ministerstvech. Podobně mohou získat větší procento i další zajímavé demokratické strany. Je to na nás.
C) Dostala jsem před pár lety nabídku pracovat v Evropském parlamentu ve svém oboru a to u jiné politické strany, ale také u výborného člověka, který si mimo jiné práce lidovců váží a oni si váží jeho. Pokud totiž jsou politici na výši, chápou, že právě do jisté míry rozdílné pohledy na věci a kultivovaná diskuse vede k řešením. Tento europoslanec vysekal Českou republiku z několika nesmyslných návrhů pravidel (což se mělo přepsat do zákonů) od lobistů nadnárodních koncernů. Lobing byl, je a bude všude, ve všech strukturách vládnutí. Nedělejme si iluze, že ho nějakým kouzlem zrušíme, chce to právě pečlivou politickou práci. Nabídku pracovat v Evropském parlamentu jsem odmítla z několika důvodů. Jedním z nich bylo to, že jsem se na to fyzicky necítila: Mohu sledovat, co vnímám ve společnosti k řešení, mohu kritizovat návrhy některých zákonů, mohu chtít velmi transformovat Evropskou unii atd., ale být zavázána třeba na pět let prací od nevidím do nevidím jako žena po těžké mononukleóze atd. nechci. Politik nemá čas k odpočinku a jen některé víkendy si ho může udělat. Např. Pavel Poc z ČSSD i Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL kromě své práce po nocích diskutují s lidmi na sociálních sítích zákony a procesy v EU tak, aby byly srozumitelné. Na výjezdech do EU diskutují europoslanci do noci s lidmi a ráno brzo vstávají na další práci. Ministři většinou velmi obtížně hledají i víkendy: Daniel Herman pracuje 10-16h denně, nejčastěji 12-14h. Pár dní volna si bere po 3-5 měsících. Ministři s malými dětmi se snaží trochu utrhnout k dětem, ale např. Pavel Bělobrádek nejen, že není na politice závislý, ale v budoucnu chce právě rodině věnovat více času. V současné době jede na své maximum: V průběhu volebního období nejen, že významně komunikuje mezi průmyslníky, vědci, médii, ale odpovídá i na dotazy občanů a pořádá či aktivně se účastní společenských akcí venkova i měst tak, abychom o vlastenectví a kultuře jen nemluvili, ale skutečně ji žili (podobně Marián Jurečka a Tomáš Zdehovský a samozřejmě Daniel Herman).
Po delší době když jdu k volbám, nemám problém, koho volit v tom smyslu "komu věřit - kdo má vizi?" "Komu věřit - kdo je čestný?" Naopak jsem měla problém volit jen jednu stranu - volila bych nejraději poměrově: Nejvíce Lidovce, pak Topku, Starosty, okořenit Piráty, Zelenými atd. Programy jsou srozumitelné a kromě revize a škrtů nepotřebných zákonů nás čeká koncepční práce jak nedopustit, aby Česká republika se změnila v neúrodnou poušť, jak nás díky našim!! inovacím vytáhnout opět na špičky trhu (což souvisí se školstvím, vědou a průmyslem, podporou podnikání). Problém mám ale v tom, že pokud dostane hodně hlasů Andrej Babiš, mohou nastat např. tyto dvě varianty událostí:
a) Pokud v této vládě měli Lidovci silnou vyjednávací pozici a jedině v rámci EET na ně koalice ušila boudu (jinak to bylo napsané v koaličním prohlášení vlády - "EET na velké podnikatele" - a právě jinak Babiš silou potom protlačil) by nebezpečí nezaviněného pošpinění hrozila jakékoliv straně. Je to velká bolavá škola pro demokratické strany o novém způsobu "politiky", na kterou jsou dnes již se zkušenostmi připraveni (resp. by bylo lepší, kdyby nebyla). Naštěstí je zde pojistka - Lidovci atd. naplánovali revizi EET - zachovat, kde funguje a zrušit, kde přináší jen trable. A nezavádět EET na drobné živnostníky apod. I zde je to - co dál s EET na vás. Osobně se shoduji s Lidovci, že u větších podnikatelů je EET vhodná a přináší výsledky (u nás i ve světě), zavádět ji u drobných podnikatelů je nesmysl (někde bude třeba zrušit i stávající v rámci pohostinství). Výsledky EET by ale měly být podle mě veřejné a ne jen pro podnikatele Babiše. Nejcennější jsou dnes informace, kdy lidé v nějakém obchodě nakupují apod. A Babišovi se i díky tomu podařilo zvýšit svůj monopol o 100% v republice.
b) Na druhou stranu pošpinění v situaci, kdy se politici snaží zuby nehty vyjednávat, považuji za čestnější, než se do boje vůbec nepustit: Kdyby vyhrál Andrej Babiš - bývalý agent STB, člověk, který za dobu svého mandátu úpravami zákonů a podvody (nebo na hranici podvodu) zdvojnásobil svůj majetek a své jmění a za pár let by mohl předhonit Bakalu, mohli bychom se také pěkně divit. Co můžeme čekat od člověka, který už v první vládě vydíral některé podnikatele, Slováci ho žalují za monopolní - trestní jednání v rámci jejich pekáren a média se už netají zveřejňováním zlikvidovaných podnikatelů novou metodou??: Jako?? že úřad udělá chybu, vydá nesmyslné a protiprávní požadavky na podnikatele a ten podle zákona musí platit a až pak se odvolat: To už ale mezitím zkrachoval nebo je před krachem, když mu stát peníze vrací. V této situaci nechat tohoto bezkrupulózního podnikatele (chce se mi napsat gaunera) vládnout osamotě bez boje s ním, považuji také za nezodpovědné.
Je možné, že nás Andrej Babiš překvapí a do vlády nepůjde, aby se na něj nevidělo - EET statistiky má, některých podnikatelů se už zbavil...Je to velký hráč a vždy udělá to, co mu bude hrát do businessových karet. A proto ho část obyvatelstva obdivuje. Je to jako představení. Ale že jde o naše peníze a naše systémy v republice, to už lidé vidět nechtějí.Sledovat hru je pohodlnější, než volit demokratické politické strany, které některé mají také máslo na hlavě (ODS a ČSSD a zde je rozbití kartelů a kmotrovství sice dobré od Babiše, ale šlo mu o jeho podnikatelské zájmy) a každá někdy dělá chyby, ale které po nás chtějí naši občanskou odpovědnost. A zrovna Lidovci, ale i další politické strany ani ty korupční kauzy nemají. U Lidovců je to dáno i tím, že denně kontrolovat své svědomí a zároveň plánovat korupční kauzy moc nejde fyzicky dohromady.
Pro sestavování vlády má premiér určitá, ale v praxi dost omezená pravidla. Vládu de facto sestavují voliči. Ti poslali Babiše do této vlády a ti rozhodují ve větší míře o tom, kdo bude ve vládě další.
Věřím že vy, kteří tento článek čtete nejen, že půjdete k volbám, ale vyberete demokratickou stranu podle svého založení.
S přáním rozvážného posledního předvolebního týdne Alena Kulhavá
